Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Posezení u hvězd
datum / id26.04.2018 / 487310Vytisknout |
autorAlitoc
kategorieJen tak pro radost
témaFilosofické
zobrazeno238x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Byl bych rád pokud by jste nahlédli do mé hlavy. Otři si boty o rohožku a vejdi :).

Posezení u hvězd

I když bych chtěl začít své psaní smysluplně, tak uspořádat myšlenky je asi to nejtěžší co mě poslední dobou trápí. Přemýšlení o tom kde vzít inspiraci na psaní není úplné lehké. Proto jsem se rozhodl psát tak jak mi to na tom páse zvaném mozek běží.

 

Je paradoxem jak mi lidé příjdou basic, kýčovití. Nemám rád jejich myšlení, neboť tam není nic nového. Názory jiných, uvnitř statisíců hlav. Nemají vlastní názor a tím pádem ani vlastní život. A přesto bych chtěl s lidmi pracovat. Věnovat jim kus své duše a celé své myšlení. Změnit jejich způsob uvažování, chování, smysl jejich bytí. Být něčím co jim chybí. Živit se vlastním životem, hlavou a vlastními názory. Nemyslím si, že mé názory jsou špatné. Jsou jen poněkud jiné. Nemám nikoho ze svého okolí kdo by sdílel mé citace z té černé skříňky na krku. Proto to ani nezkouším. Nikdo z mých blízkých s nimi nesympatizuje ale věřím, že někde v tom hejnu vran bude jeden pták, co přiletí do mé ptačí budky poznání světa, tak jak jej vidím já.

Možná je to tím... Ne! Ale přece.. Ano! Musí to být tím. Lidé nepoznali co to znamená být sám. Jste obklopeni desítkama kamaradů ale přesto se cítíte sami. Není v náručí člověk, který by vám daroval co potřebujete. Jedna filosofie říká: "Pravý člověk od vás nikdy neodejde." Dovolil bych si nesouhlasit. Ona odešla. A nevidím zda by jí to trápilo. Zamrzí odcizenost. Bolí lhostejnost. Víte.. přežil bych opuštění. Není to první a ani poslední. Vlastně je to 7. (Mluvím o přátelích.) ale co opravdu píchá jako nůž do již mrtvé srny je netečnost. Nezájem. Sobectví. Neschopnost litovat činu co má na svědomí. Aby jste mě pochopili, nehovořím tady o kamarádech tzv. "na pozdrav." Čau, Ahoj. Jak to jde? Řečním zde o skutečném přátelství. 

Strávil jsem hodně času zakousnutý ve vlastní hlavě. Vinil sám sebe. "Jsme přece zodpovědni za své štěstí." Kravina. Pokud štěstí předáte lidskému tvoru, jemuž bezmezně věříte je na oné bytosti jak s ním naloží. Nikdy nikomu nedávejte své štěstí. Je to jen vaše truhla. Chodíte s ním a chřestíte na celou ulici ale nikdy neukazujte celou pravdu.

Sedím tady sám. Není mi nejlíp. Jednomu by kanula slza po tváři.

Přál bych si změnit váš život. Pořád doufám v lidskost, jenž se vytrácí každým novým rokem ze samotných lidí. Mám toho tolik co říct ale divadlo je prázdné. A tak sedím uprostřed jeviště a píši na papír aby se na mě nezapomnělo. Aby se vědělo, že jsem tady na tom světě byl. Že zde byl někdo kdo porozuměl chůzi úvahy. Člověk myšlenkami mimo zákon, co uvažoval o vlastní destrukci neboť ho nenaplňoval smysl života.

Přemýšleli jste někdy co když jste svůj smysl života naplnili? To, proč tady jste od počátku svého narození a vy jste už tento džbán naplnili? Já to zvažoval. Odpovídalo by to mému stavu. Vnitřně mrtvý. Bůh, Ďábel, vesmír jak chcete a čemu hlavně věříte s vámi zamýšlel určtý čin. Vy úkol nevědomky provedli a po splnění vás zanechal mrtvým. Upřímně. Na co být živ když jste si své odpracovali. Nežijící schránka. Bloumáte planetou a neumíte uspokojit své tužby. Druhá možnost a pro mě ta pravědpodbnější je..

Naprosté odcizení od přírody, jejího řádu a stupně existovat. Lidé si vytvořili vlastní svět, s tím rozdílem, že jej absolutně nezvládáme. Neumíme žít na svém pískovišti. Není to dávno co neandrtálec neměl potřebu zvažovat morální zásady, netrápila ho kdejaká prkotina ohledně ostatních červů. Zkrtáka a prostě..žil. Přilíš jsme si uvědomili jakou máme moc. Přílíš jsme si uvědomili vlastní existenci a vymklo se nám to z rukou nadřirozených.

Synapse se spojují a ruce píší. Nemohl bych tato slova udělit mým přátelům. Měli by mne za pošetilce. Dříve bych zasloužil upálení na hranici. Dnes se upaluje slovy. Mít odlišné mínění o světě se pořád trestá. V "demokratické" době jen malinko jinak. "Ježiš, koukej to je ten co je smutný. Pff! Podívín." Nerad žiji v době kdy je smutek, deprese považováno za nemoc. Za psychickou poruchu. Falešné štěstí je odměňováno bonbóny. Jako když cvíčíte psa. "Pepíku sedni, lehni. Pepíku buď šťastný!" Táák je hodný.

Závěrem snad jen poděkování těm co dočetli až sem a OBRSOVKÉ díky všem co se byť jen maličko zamysleli. Pořád ve vás věřím... Přátelé.

PS: Omlouvám se za chyby, blíží se půlnoc a já jsem opravdu po dlouhém přemýšlení a také po unavném životě jaksi vyprahlej.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

27.04.2018 12:38:58agáta5

ale já samotu znám.. ne osamění, ale samotu, jsem sama už pár let. Myslím tím bez partnera a rozhodla jsem se dobrovolně. Nestavím svůj život právě na vztahu, ale na  seberealizaci a klidný život tak, jak jsem po něm toužila. Je to moje nejlepší rozhodnutí.  Vztah je moc zavazující, člověk se musí přizpůsobit a to už nechci. Mám konečně po letech tu výsadu, že se přizpůsobovat nemusím ničemu.. je to osvobozující  (ale kdo nezkusil, neumí posoudit)

samozřejmě mám děti, dnes i vnoučata, přátele, ale žiju sama a jsem moc spokojená. Nechci umírat s někým, taky nechci sdílet, být citově závislá atd. samostatnost mi ke spokojenosti stačí... někomu to může přijít sobecký, ale to je každýho věc...

ať si každý žije jak chce a hlavně toleruje odlišnost :)

je strašně důležitý být spokojený, kdo není, tak mu něco schází, mě neschází nic :)  ... no možná někdy peníze, kdyby jich bylo víc, splnila bych si víc snů...

:)

27.04.2018 12:12:03Alitoc

"hledat si někoho s kým bych umřela? To ani snad nemůžeš myslet vážně... ale jo ty to myslíš vážně" - Až poznáš samotu snad se tvůj názor obrátí. Já nemyslím samotu jaká je přednášena v dnešní době ale tu opravdu samotu.

"svoboda je to, že si každý můžeme vybrat, co od života chceme. Nevidím svobodu v tom, že budu na někom závislá" - Někdo si vybere právě to jak ty popisuješ závislost. Vybral si to svobodně, vědom si následky. To je pro mne svoboda.

Jinak taky díky :). O tom to je. Být otevřený jinému názoru :)

27.04.2018 09:39:47agáta5

hledat si někoho s kým bych umřela? To ani snad nemůžeš myslet vážně... ale jo ty to myslíš vážně  ... oukej, chceš apelovat na určité lidi... jsem moc zvědavá jestli je najdeš :)

umřít sám - to není jen o svobodě, ale o rozhodnutí, volbě. Hledáš-li někoho z tohohle důvodu, cítím v tom spíš strach - být sám, umírat sám...

svoboda je to, že si každý můžeme vybrat, co od života chceme. Nevidím svobodu v tom, že budu na někom závislá

to, že pochopím svět v globále není mizérie nebo něco uměle vytvořeno, člověk na sobě musí pracovat, aby došel k citové nezávislosti a svobodě,

každý jsme nastavený jinak, že nerozumíš druhé straně, neznamená, že je špatná

zažila jsem obě - citovou závislost i svobodu v samostatnosti. Druhá mi vyhovuje víc.

neznamená to, že nemám ráda. Mám a moc, ale závislá na níkom nejsem a určitě ani nechci být

 

děkuju za rozhovor, je zajímavý, přestože chceme každý něco jiného

27.04.2018 09:03:04Alitoc

"protože když změníš pohled na svět, tak se změní i ten svět, to je přece jasný... " - Svět se nezmění. Budeš akorát žít ve falešné mizérii. Jediné co změníš je pohled. Toť vše. V hlavě uvidíš svůj uměle vytvořený svět a nakonec stejně jako oni i ten se ti vymkne z rukou. Můžeš namítnout, že i já si vytvořil ten svůj byť poněkud pesimistický. Ano. I já ho pomalu a jistě nezvládám. Proto píšu tyhle slova.

"nemůžeš být citově závislej na druhém člověku, to je nesvobodný" - Proč by to bylo nesvobodné. Já jsem si tu bytost vybral čistě svobodně. Otevřel mu rezavé dveře. Od počátků času lidé hledají někoho s kým mohou umřít. Umřít sám je tedy svobodné? Určitě je to osvobozující ale určitě né svobodné. Proto se lidé berou. Pořádájí velké oslavy, svatby, radují se společně, neboť jsou na sobě vzájemně citově závislí. To samé platí pro přátelství.

"přál bych si změnít váš život - tohle je naprostá kravina." - Spousta entit na této planetě přežívá ve lži. Nechtěla by jsi okusit pravdu o tom co tě zajímá. Tohle vám chci předat.

"nač měnit něčí život? Každý ho má nějaký a  je za něho zodpovědný a zase jsme u toho" - Máš pravdu. Každý je za něj zodpovědný. Ono jde stejně změnit "život" (Když mluvím o životě mluvím o všem co se toho týká. Myšlení, citová vyspělost apod..) jen tomu, který chce. Doufám, že nejsem jediný kdo má toto myšlení. A na tyhle lidi bych chtěl apelovat.

 

 

27.04.2018 06:53:17agáta5

já ti nevím, tohle jsou takový patetický žvásty.. promiň, ale jinak to nazvat nemůžu

každej je strůjcem svého štěstí přece, žádná kravina - když ti něco nevyhovuje, tak to změň, ale začni hlavně u sebe, protože když změníš pohled na svět, tak se změní i ten svět, to je přece jasný... nemůžeš být citově závislej na druhém člověku, to je nesvobodný - závislosti jako takový jsou všechny špatný.. všechno by mělo být vyvážený  

přál bych si změnít váš život - tohle je naprostá kravina.

nač měnit něčí život? Každý ho má nějaký a  je za něho zodpovědný a zase jsme u toho - změnit můžeš jen svůj život...

 

máš tam pár překlepů, ale omlouvám tě, když píšeš o půlnoci a máš za sebou únavný život jaksi vyprahlej -  to tvoje psaní je jakýsi deníčkovský výpotek momentálního stavu (nevím kolik ti je), ale jestli chceš doopravdy psát, víc čti a dávej si dohromady souvislosti.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.