Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+3 neviditelných
Nečekané setkání
datum / id06.05.2018 / 487537Vytisknout |
autorlapezka
kategoriePovídky
témaRomantické
zobrazeno139x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Nečekané setkání

Petr ležel doma s angínou. Rozmýšlela jsem se, jestli ho mám navštěvovat. V pondělí byl zachumlaný do deky ani se na mě nepodíval. Zrovna mi to nebezpečně slušelo, určitě bych se mu v krátké sukýnce s volánky líbila. Měla jsem v plánu prožít s ním pálení čarodějnic na místním hřišti. Dokonce jsem nešla do školy, abych byla čilá pro tuto magickou noc.Bohužel se moje velké sny úplně rozplynuly.

 

Dnes je středa, Petrovi by mohlo být lépe. Když jsem lesní zkratkou přijížděla na kole k jeho domu jeho červené auto před vchodem zaparkované nebylo. Možná je zdráv a teprve přijede z práce.

Počkala jsem asi deset minut. Nikde nikdo, tak jsem vyrazila k domovu. Náhle jsem si všimla, že mám celou dobu obráceně ponožku. Vyzula jsem se a nedostatek opravila. Trochu jsem doufala, že Petra cestou potkám. Najednou se po kamenité cestě řítilo červené auto. Značky aut a tvarů mě nikdy nezajímaly. Rozpoznávám je podle čísel. Zadívala jsem instinktivně na poslední dvě čísla 99. Ano, tohle autíčko patří Petrovi. Ve voze seděl nějaký vysoký kluk v leteckých brýlích. Prostě „ masér“.

A ejhle, za volantem sedí můj Marek? Moje velká platonická láska. Chtěla jsem se za ním otočit a zrovna mě zdravila nějaká Petrova sousedka. Nechápu proč. Nikdy mě v téhle ulici lidi nezdravili. Usmála jsem se na ní a opětovala pozdrav. Rychle jsem se otočila a pádila za Markem.

 

Překvapilo mě, že mě ani nebušilo srdce, možná na sledování mých emocí nebyl čas. Než jsem dorazila k Petrovi, Marek byl už uvnitř. Chvíli jsem stála na chodbě, abych se ujistila, že ten krásný řidič je vážně Marek. Podle hlasu jsem ho bezpečné poznala. Zrovna se bavil o mě, ale moment, proč nezastavil když mě potkal?

Zaklepala jsem a vstoupila do další chodby. Marek stál zády na prahu ložnice. Měl na sobě černé pracovní kalhoty a černé krátké tričko. Normálně černou nesnáším, ale na Markovi jí snesu. Jemu sluší všechno.

Impulsivně jsem ho chytla za zadek.

„ Ahoj, co tady děláš? Ty ses vrátil?“

Nejraději bych ho pořádně objala a už ho nikdy nepustila. Neviděla jsem ho půl roku. Byl pracovně v cizině, ale před nemocným Petrem jsem měla zábrany. Opravdu vypadal hodně nemocně.

 

Marek se na mě překvapivě otočil.

„ Vůbec se nepřibližuj, všude jsou bacily,“ řekl smutně Petr.

Bylo mi ho líto.

„ Nechápu co tu děláš? Copak tě Petr pozval?“ zlobil se Marek.

„ Chtěla jsem mu udělat radost, zeptat se jestli něco nepotřebuje,“ řekla jsem zmateně.

„ Nic nepotřebuju a zavřete dveře, táhne sem,“ poručil Petr.

„ Brzo se uzdrav,“ řekla jsem a rozloučila se.

 

Pohlédla jsem na Marka. V jeho očích mu hráli všichni čerti. Rázem jsem zapomněla, že mě vlastně ani nepozdravil. Oba jsme věděli, že až bude Petr fit, čeká nás další neopakovatelná dobrodružství. My jsme nerozlučná trojka. Petr je můj nejlepší kámoš a Marek? Doufejme můj budoucí kluk. A proč si Marek půjčoval Petrovo auto, mi v tuhle chvíli bylo úplně jedno.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.05.2018 12:49:20Lakrov
redaktor prózy

Dočteno, ale přiznávám, že mi nějak utekla pointa tohohle textíku --  teda jestli tou pointou není jen bláznivé dívčí shánění jakéhokolo kluka,  který se namane, což mi ale (když odhlédnu k názvu) nepřipadá jako  nečekané setkání.  (Jo, kdyby tak Petr ležel s Angelínou /nebo s Markem?/, to by bylo nečekané.)  Výhrady mám i ke slohu, k větám,  které jsou zatíženy strojenými formulacemi  (...Měla jsem v plánu prožít s ním pálení čarodějnic...)  nebo které sdělují nadbytečné informace  (...lesní zkratkou přijížděla na kole k jeho domu...)  

15.05.2018 09:13:08kvaj
redaktor prózy

Tvůj text má do povídky daleko, spíš je to slohové cvičení - co jsi měla v plánu, kudy jsi někam šla..., což jsou informace pro čtenáře v podstatě zbytečné, neboť v povídce nijak nehrají. Proč je tam důležité třeba to, že hrdinka měla obrácenou ponožku?

06.05.2018 22:29:20K3
redaktor prózy

Nic moc se tam neděje. Představila si nám Petra a Marka. Spíš je to jako začátek k něčemu delšímu. 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.