Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHi Jack!
Autor
Josephina
Tak jsem si na tebe, Jacku, zas vzpomněla
jak jsem onehdá, už jsem neměla stání, vyrazila na cestu
proč by se ženská zatra nemohla toulat?
rovná cesta les světýlka nad hlavou
naštěstí potkáš spíš jen hajnýho než lidi
naše antilopy srnky skáčou polem
hejkal v noci zahejká až tě zamrazí
přehodíš si deku raděj i přes hlavu
sem tam vidíš udivený voči
těch z plecháren
kdo to jde ještě pěšky krajinou helady
prohlížíš si zblízka kytičky broučky motejla
ticho klid time isn´t money
zakousneš si spadený jabko
a zakusíš svobodu
bloumáš a na nikoho nečekáš
a v tom je moc – jak řekl nějakej chytrolín
modrý moře nad sebou
jen to ranní kafe je nutný, ber kde ber
tetičky okopávaj zahrádky
těší se do kostela na mladýho faráře
na to třeba taky dojde (ale spíš na kantínu)
všechno má svůj čas
teď je ještě čas
na pohodu pohybu
čus!
9 názorů
Miroslawek
07. 05. 2018Bohužel v tomto případě nemohu jinak, to je víceméně podmíněný reflex
https://www.youtube.com/watch?v=SXSSrBBZV_8
Tak jsem si na tebe, Jacku, zas vzpomněl... na cestě...
Pardóóón :)
Pohodovka, sálá z ní, ale není jen hrubě popisná, připadne mi, jako bych se ráno šel proběhnut do lesa, abych zvládl ten každodenní šrumot, a to se mi na ni líbí, že sice cíleně vnímáš motýly, ale nejen pro obecně známý fakt, že jsou hezcí a barevní, ale že potřebuješ nabít baterky. Navíc je to podtrženo nenucenou řečí a tímto stejně nenuceně plyne a vplývá.
Evženie Brambůrková
07. 05. 2018/T
sem tam vidíš udivený vočitěch z plechárenkdo to jde ještě pěšky krajinou helady
kdo? Josephina:-)