Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
Když bolí noha
datum / id23.05.2018 / 487940Vytisknout |
autorbixley
kategoriePohádky
zobrazeno131x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Když bolí noha

Byla noc a všichni už spali. I v kuchyni bylo ticho a stůl, židle i další nábytek unaveně podřimovaly.

Najednou se ale do ticha ozvalo táhlé „Áááúúú!“

„Co se stalo?“ zeptal se stůl rozespale. „Kdo to naříká?“

„To jsem byla já,“ řekla jedna z židlí. „Hrozně mě bolí jedna noha, auvajs.“

„Tak na ní nestůj, máš ještě tři,“ radil jí stůl.

„To přece nejde, je dřevěná. Dřevěnou nohu nemůžu ohnout jako člověk.“

„To máš pravdu, já vlastně taky žádnou nohu neohnu.“

„Au au, do rána to nevydržím,“ zoufala si dál židle.

„Tak já ti to aspoň pofoukám,“ nabídla se dětská stolička a dohopkala k židli s bolavou nohou.

„To jsi moc hodná,“ řekla židle s úlevou. „Ta pravá noha vzadu.“

Stolička začala foukat: „Je to lepší?“

„Uf, o hodně,“ zafuněla židle.

A tak stolička foukala a foukala.

„Moc děkuju,“ řekla židle po chvíli. „To stačí, snad usnu.“

A židle nakonec únavou usnula.

 

Ráno se Novákovi probudili a paní Nováková začala dělat v kuchyni snídani.

Děti si sedaly na židle.

„Počkej, tady tahle židle nějak vrže,“ všiml si pan Novák a hned ji začal zkoumat.

„No jo, je v ní červotoč! Jak se tam dostal? Musíme zavolat truhláře, aby ji opravil.“

Přivolaný truhlář červotoče vyhnal připraveným postřikem, dírky po něm ohobloval a celou nohu znovu nalakoval.

Děti potom odešly do školy a rodiče do práce.

 

Nábytek v kuchyni po jejich odchodu opět osaměl.

„Tak co, už je ti dobře, židličko?“ zajímal se stůl.

„Cítím se teď perfektně, jako znovuvyrobená!“ jásala židle.

„To jsme rádi,“ řekla vesele dětská stolička. Za chvíli ale tvrdě usnula. Vždyť toho v noci pro samé foukání moc nenaspala!

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

31.05.2018 15:51:12bixley

Podobně jako u pohádky Ach, to nádobí, kde se děti měly mimo jiné naučit, že hrnce mají ucha a lidé uši, že tedy ucho u hrnce je svým tvarem podobné lidskému uchu, tato pohádka má ukázat, že podstavcům nábytku říkáme nohy, protože jsou podobné nohám zvířat a lidí. A tak se nabízela širší personifikace a přirovnání bolavé lidské nohy k bolavé noze u nábytku napadené červotočem. 

Ale dá se to chápat i jako poučení dětem, aby si v dnešní době dokázaly věcí více vážit. :-) Díky.

31.05.2018 14:51:54Lakrov
redaktor prózy

Roztomilá, snad až dojemná je tahle péče o obyčejné věci sloužící nám  k obyčejnému životu. Zvlášť dnes, v "éře výměnné" je hezké si takovouhle  "utopickou bajku" přečíst.  Tip.  

23.05.2018 15:12:49bixley

Taky díky. :-)

23.05.2018 14:52:17Lerak12

Tvá, povedená.

23.05.2018 10:26:19bixley

Kočkodane, někdy má člověk nohy opravdu dřevěné... :-)

Aleši, díky.

23.05.2018 10:10:16Kočkodan
Jsem rád, ze neslo o tvou drevenou nohu.

to drevo je samozrejme humor, ale kdyz mi prislo avízo, tak jsem si podle názvu opravdu nejdrív myslel, ze más asi nejaký koncetinový problem a píses o tom treba fejeton.
23.05.2018 09:33:00aleš-novák

v pohádce je možné všechno...i vyndání červotoče...:o)

23.05.2018 09:21:25Gora
redaktor poezie a prózy

bezva:-)

23.05.2018 09:09:38bixley

Díky, na červotoče ještě kouknu... :-)))

23.05.2018 09:05:52Gora
redaktor poezie a prózy

Bixley, další moc milá pohádka...bolení nohy si umím živě představit:-) Jen - nejsem truhlář, tak nevím jistě - ten červotoč se VYNDAT asi nedá, nějak zneškodnit asi ano...to bych ještě zjistila a upřesnila...


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.