Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

PSČ 407 13

23. 05. 2018
5
2
555
Autor
nascheanou

 

 

 

 

Dobelhala jsem se v letním pařáku na poštu. Chvíli jsem čekala, než na mě přijde řada. Pořadové číslo 333. Angažovaná paní huláká do vydýchané místnosti tituly meditačních knih. « Umění dechu, nakladatelství Klementinum », řve do prostoru a skleslá důchodkyně jí bedlivě naslouchá.

Pan pošťák si ve skleněné buňce sedá a stoupá s přicházejícím a odcházejícím zákazníkem. Je to celé trochu směšné, má krátký rukáv a bílou upocenou košili. Kupuju si bílou obálku za jednu korunu. Vkládám do ní ručně napsaný dopis pro tátu.

Náš vztah byl vždy komplikovaný. Myslím, že jsme opět vstoupili do období vzájemných antipatií, nepochopení, zbytečných, unavených slov, komunikace bez poslechu toho druhého. Můj dopis je plný výčitek, pomlk, rozmýšlení. Přemýšlím nad obsahem, ještě naposledy zvažuju, zda-li ho vážně odeslat, zda jsem nespletla poštovní směrovací číslo (407 13), myslím na Kafku a na jeho Dopis otci, je mi úzko a horko.

Rozhodnu se a obálku předávám do ukoptěných rukou pošťáka ve středních letech.

« Slečno a pojištění byste nepotřebovala? To cestovko se fakt vyplatí. », huláká pro změnu pošťák a já si říkám, jestli to s tím dopisem byl opravdu dobrý nápad.

 

 

 

 


2 názory

...Ludvíkovice


agáta5
24. 05. 2018
Dát tip

někdy by člověk měl nechat některé věci spát... realizovat se, hledat svojí cestu a tu cestu druhého přijmout... pak se to srovná samo...

jen taková malá vsuvka, čtu tě pořád


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru