Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ticho

30. 05. 2018
2
3
643
Autor
nascheanou

 

 

 

 

Seděla na studeném schůdku. Zírala na skleněný, kostkovitý dům. Kolem procházely ženy v úhledných kostýmkách, na špičatých podpatcích, které drhly o nerovný terén. Pobolívali ji močové cesty, ale stále se usmívala, protože je zvyklá nedat na sobě znát sebemenší klopýtnutí. Pan J jí často říká, že je na ni kladeno mnoho nároků. Být dobrou dcerou, sestrou i přítelkyní. Právě si jí sedla moucha na zpocené chodidlo.

Poprvé po mnoha letech vyjádřila, co opravdu cítí. V dopise popsala to, co už ji delší dobu tížilo: nevyřknuté křivdy, zlomená srdce, zbytečné vracení se do minulosti, bolestivé vzpomínky. Dopis měl však negativní odezvu: lepší, než-li o čemkoli diskutovat a snažit se vztahy zlepšit, budeme raději mlčet. A tak dívka i její otec mlčí, každý svém svém tichu.

 

 

 

 

 

 


3 názory

Lakrov
31. 05. 2018
Dát tip

Dočteno. Připadá mi to spíš jako úryvk z delšího textu, takhle samostatně  to na mě nikterak nezapůsobilo.  Omlouvám se a přeju lepší čtenáře.  


Josephina
31. 05. 2018
Dát tip

když muži nechtějí nic řešit, o vztazích mluvit, rozebírat ... možná, že pro většinu z nich jsou vztahy z ženského pohledu příliš z-komplikované

 


Lerak12
30. 05. 2018
Dát tip

Nebudu se probírat os. pocity autorky. Ale jako jedna epizoda všedního dne a zkušenosti je to dobré. V prvé polovině jakoby ovlivněné předešlou básní. Zřejmě záměr. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru