Dávno zapovězená slova.

Dávno zapovězená slova.

 

Když jste vstoupila do mé cesty

vzpomněl jsem si na ženu

s uvězněným mlékem

o které jsem psal…

 

Ta žena má již dospělé dcery

zatímco míza na Vašem stromě

pulsuje v zmatené arytmii

píšete nekonečno SMS zpráv

a jen tak mimochodem

půjčíte volantu svého vozu

pár prstů pro poslední chvíli

kdy se ještě můžete trefit do zatáček…

 

Pokud se jednou volantu pustíte

a vystoupíte z Vašeho plechového stínu

v němž zapomenete svůj mobil

možná vypadnete z role

když nasednete do vlaku

a v prázdném kupé

bez spojení s okolním světem

naleznete samu sebe

podíváte se do zrcátka

a naprosto bezděčně propustíte z úst

dávno zapovězená slova

kdo vlastně jsem…

 

Jsem žena

která by chtěla vytěsnit

zmatenou arytmii

schovanou za oponou

usměvavých očí

odhodit rekvizity

a vzít do rukou

něco skutečně živého

jen vědět

kde To hledat

ve světě

který se podobá

noci za úplňku

noci

co mě spoutá představami

že všechno vidím

není to ale tak

že nakonec vidím

jen to co chci…(?)

---