Sbohem, otče církve

Líbal jsem se s papežem
... no popravdě
spíš šlo jen o takový letmý polibek
loučili jsme se spolu na nádraží v Bernu
květnová neděle...
oba jsme věděli
že se vidíme naposled
mlčeli jsme mlčeli
pak se jemu zlomil hlas, když říkal
že si musí hledět svého postavení
to snad chápu
ano, chápu
a kdo rozumí, ten nebrečí
ujede ti vlak do Říma
tak už se nezdržuj a běž
jen na mě prosím nikdy nezapomeň
přikývl, pousmál se, posmutněl...

Svatý otče církve
dej svou lásku raději celému světu
i když při tom osamotíš jednu duši
některé překážky si berou svou daň
holt
odhalení našeho poměru by bylo skandální
co se udát stihlo
to zůstane navždycky v mém srdci
jež hoří jen pro Tebe, muži v bílé čapce...

Sbohem, buon viaggio, příteli
sbohem vlaku IR 2515.