Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Audience

10. 06. 2018
0
0
67

Když mi bylo dvanáct let, začala jsem psát pro spolužačky příběh na pokračování. Jednotlivé kapitoly na listech sešitých sešívačkou kolovaly v nudnějších hodinách pod lavicemi.

Příběhy se nevyznačovaly valnou kvalitou a byly tak silně inspirované tím, co jsem právě četla. Později jsem jako dospělá občas přemýšlela nad tím, jak absurdní by musel být svět, který jsem ve svých příbězích stvořila. Jak nezáviděníhodné by muselo být v něm žít.

Série krátkých parodických příběhů z fantastické Atlantidy, země dvanáctiletých královen, ve které se neobjevují mužští hrdinové, ve které je národním sportem potápění jachet a vládkyně zemí nemají na práci nic jiného než se spolu přetahovat o trůn.

"Podívej, ráda bych ti pomohla," řekla Klára a Hlavní Hrdinka tušila, že přijde nějaké ale, "ale nevím jak. Kdybych věděla, jak se dostat z tohohle světa, už bych tu nebyla sama." Klára Meierová-Chamaedrys byla dvanáctiletá dědička starého vílího rodu* a někdejší dočasná atlantská královna. Zároveň byla, kromě Hlavní Hrdinky, patrně jedinou osobou v Atlantidě, která uměla česky.

Jakmile se Hlavní Hrdinka doplahočila do Ježkova a lámanou atlantštinou vysvětlila někomu z náhodných kolemjdoucích svou situaci, bylo už poměrně snadné získat něco peněz a jízdenku na kabrahu***. Jak zjistila, nebylo v téhle zemi, vzhledem k jejímu charakteru, úplně neobvyklé potkat na ulici náhodného teleportovavšího se bez peněz a znalosti letopočtu a Atlanťané byli připraveni takovým nešťastníkům ochotně a štědře pomoci. Když se Hlavní Hrdinka dostala do Aquapy, vyhledala královský palác a překvapivě snadno přišla k audienci u princezny Kláry.


"Z mojí zkušenosti se totiž nedá v téhle zemi věřit žádným pravidlům. Vždycky, když myslíš, že víš, jak na to, zjeví se bez varování nějaká starobylá magie a udělá chaos. potom, co se to stane, se obyčejně zjeví nějaká magická postava a vysvětlí ti, proč se stalo něco úplně jiného, než jsi čekala. A na magii tady funguje všechno. Nemůžeš věřit nebi, že nespadne, když máš za sebou tolik zkušeností s magií, jako já."
Hlavní Hrdinka provinile pokávala hlavou. Teď se upřímně styděla podívat se princezně do očí.
"Je mi to líto," řekla Hlavní Hrdinka. A princezna nevěděla, zač se Hlavní Hrdinka omlouvá.
"Napadlo mě," zkusila Hlavní Hrdinka, "že když tu hrají takovou roli náhodně se zjevující kouzelné bytosti, možná by pomohlo nějakou najít. Víš o nějaké kouzelné bytosti?"
Princezna se zachichotala.
"Tady jsme všichni kouzelné bytosti, vidíš?" řekla, a ukázala na svoji tvář, přes kterou se táhly bledě zelené pruhy značící v atlantském světě přítomnost magie.**** Hlavní Hrdinka vyjekla náhlým prozřením. Dotkla se svojí tváře a vrhla na princeznu tázavý pohled. "Ano, i ty," zasmála se princezna, jako by být atlantská magická bytost byla ta nejpřirozenější věc na světě.


Vskutku, v Atlantidě byl přeci každý obdařen určitým množstvím magie.
Magie nebyla schopností živých bytostí, byla to spíš... Hlavní Hrdinka se zamyslela. Ano, byla to spíš surovina.
Silná magická bytost bude tam, kde je největší ložisko téhle suroviny.
"Kláro. Jaké je nejkouzelnější místo v Atlantidě?"

 

***


*Tedy, nebyl zase tolik vílí, byl hlavně atlantský a malinko raanský a Raanové** byli vlastně tak trochu víly, i když jejich národní povaha byla veskrze hobitská.
**Raanové byli malý vílí národ obývající Raanii, malou zemi na Rejnočím ostrově, kotlinu ohraničenou ze všech stran horami (jakákoli podobnost s reálnými zeměmi je čistě náhodná.) Raanie byla něco jako Eden Souostroví, výstaviště miniatur mnoha druhů krajiny, jeho arboretum i zahrada. Kdyby měl každý národ jednu věc, které si v životě nejvíc cení, pro Atlanťany by to možná byla moc, pro Klytuňany jistě svoboda, pro Örjany čest. Pro Raany by to byl domov.
***Kabraha = kabinová dráha. Dálková lanovka používaná v Souostroví jako hromadná doprava. Mnohem pohodlnější, levnější a bezpečnější než cestování na pegasích. Jakkoli pegasové jsou značné působivý dopravní prostředek (a pořád o něco pružnější než kabraha, když to s nimi umíte).
****V době, kdy začala Atlantida propůjčovat svým obyvatelům atlantské pruhy, jakési zelené mimikry na tvářích a kořeni nosu, byla Hlavní Hrdinka vášnivou čtenářkou komiksu W.I.T.C.H


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru