Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
Fatimin deník 16
datum / id13.06.2018 / 488593Vytisknout |
autorJeff Logos
kategorieJen tak pro radost
sbírkaFatimin deník,
zobrazeno47x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Příběh, který hodláte číst je pouhá fikce autorova. Nic z uvedených událostí se nezakládá na pravdě. Události a jména jsou smyšlené. Podobnosti se skutečnými lidmi a událostmi jsou tedy naprosto náhodné.

Fatimin deník 16

            Přesto, že jsem vzala dva prášky na uklidnění, nemohla jsem dlouho usnout. Přemýšlela jsem co a jak dále. 

            "V podstatě jsem svobodná. Vdaná za Ismaíla ještě nejsem. Z bytu mohu kdykoliv odejít. Mám svůj cestovní pas a docela dost peněz. A taky mám pistoli, i když nevím, jak bych z ní střílela. Ovšem kam půjdu? Peníze by asi na letenku do Darfúru stačily, ale tam se teď nedostanu. Abych opustila byt a toulala se po Káhiře, je naprostý nesmysl. Nejsem už panna, takže najít si jiného muže je téměř nereálné, nehledě na to, že rodiče by museli s velkou ostudou vrátit peníze, které za mně dostali od Ismaíla. A kdoví, jestli ty peníze ještě mají, možná je použili na léčení otcova infarktu," přemýšlela jsem a nenacházela východisko.

            Nakonec jsem se rozhodla, že zatnu zuby a zůstanu, kromě nechutného sexu s Ismaílem se mi nic strašného neděje.

            "Ráno zavolám Ašrafa a pojedu si koupit učebnice veterinářství. Stejně jsem se chtěla vždy věnovat péči o zvířata," s tím rozhodnutím jsem usnula, zřejmě konečně zabraly i tablety Diazepamu. 

            X X X

            Po snídani jsem požádala Samíchu, aby přes bavába (domovníka) objednala taxikáře. Služce jsem uložila, co má uklidit a uvařit. Se slovy, že nevím, kdy se vrátím, neboť jdu nakupovat, jsem odešla z bytu. Ašraf už čekal před domem. Požádala jsem jej, aby mě odvezl do odborného knihkupectví, neboť potřebuji nakoupit učebnice a knihy z veterinární praxe.

            Vešla jsem do knihkupectví v doprovodu Ašrafa, o což jsem jej požádala. Nechala jsem si od prodavače poradit, kde najdu požadovanou literaturu. Většina učebnic a skript byla v angličtině. Sice angličtinu trochu umím, ale ne na takové úrovni, abych si mohla takové knihy koupit. A kromě toho mě zarazila vysoká cena všech knih. Na to by mi pomalu nestačily ani dva tisíce, které jsem s sebou měla. Ašraf se živě zajímal o to, co chci kupovat a nakonec mi poradil:

          "Tady nic nekupujte Madam, raději vás odvezu před univerzitu. Tam jsou studentské stánky a můžete tam sehnat podobné učebnice a skripta už použitá nebo v kopiích a mnohem laciněji. A až je nebudete potřebovat, tak je tam zase můžete prodat. Odvezu vás tam."

           Souhlasila jsem, posadila jsem se do vozu a vyrazili jsme směrem k univerzitě. Cestou jsem požádala Ašrafa, aby mi neříkal Madam a že si budeme tykat. Ašraf mi prozradil, že je mu 28 let, je ženatý, má jednu manželku a tříletou dceru.

           Já jsem mu povídala o svém plánu zahájit od nového školního roku studia. Ašraf přitakával a podpořil mě. 

           Když jsme dorazili k univerzitě, uchvátil mě pohled asi na desítku stánků, které byly naplněny učebnicemi a skripty. V některých byly i kopírky a bylo možné si objednat kopie jen některých stránek z knih. Kolem stánků byl chumel lidí. Využila jsem, že Ašraf svým obřím tělem rozrážel a odstrkoval hlučící mladé lidi a vytvářel uličku, kterou jsem mohla procházet. 

           Všude kolem mě se pohybovali prodavači nápojů, energetických tyčinek a také distributoři všelijakých letáků, které mi strkali až pod nos. Ochotně jsem všechno sbírala. Byla jsem zvědavá a těšila se, že budu mít doma co číst.

           Konečně jsme našli správný stánek, kde byly knihy a skripta z mého oboru. Dala jsem Ašrafovi podržet stoh letáků, které jsem posbírala, abych si mohla vybírat vhodnou literaturu. Celkem jsem našla dvoje skripta a jednu učebnici a zaplatila dvacet liber. Nákup jsem dostala do igelitového sáčku, ke kterému Ašraf přidal letáky a vydali jsme se na zpáteční cestu k autu. 

          Dav před námi houstnul, lidé se srocovali a křičeli hesla: Svoboda! Nové volby! Pryč s byrokracií!” Dav hlučel a bublal jak vřela voda.

         Měla jsem strach, že budu ušlapána, tak jsem se přitiskla k Ašrafovi, který svým atletický tělem a ostrými lokty skoro bezohledně rozrážel cestu před námi.

         "Musíme rychle pryč, za chvíli tu bude policie a budou demonstraci rozhánět a zatýkat. Nechci zrovna být u toho!" křičel Ašraf a přidal do kroku a důraznosti do svých loktu. Já jsem snad ani nešla, on mě střídavě vlekl a odnášel. Dav se vařil. Uslyšela jsem houkání policejních sirén a výstřely do vzduchu. Policie použila granáty se slzným plynem. Plyn rozfoukaný větrem mi přišel do očí a silně pálil. Dav trochu prořídl po útoku. Naštěstí, už jsme nebyli daleko od auta.

          Seděli jsem v autě asi půl hodiny, než přestal plyn učinkovat a vytírali si slzící oči. Nedaleko od nás policie na koních rozháněla zbytky demonstrantů a některé odvážela v autech. Když bylo trochu klidněji, odjel se mnou Ašraf do Ismaílova bytu. Pozvala jsem jej nahoru, aby si mohl umýt obličej a ruce.

          Samícha mezitím připravila nápoje na osvěžení a pro Ašrafa kávu. Zaplatila jsem Ašrafovi z peněz od Ismaíla. Ten dopil kávu a odešel vydělávat. 

          Samícha připravila k obědu dušené kuře s pečenými bramborami a jarní zeleninou. Řekla jsem jí, aby v pekařství objednala  nějaké sladkosti, zejména baklávu a kunáfu. Za chvíli na dveře klepal poslíček od cukráře.

          Služka odešla, já jsem převlékla, protože oblečení bylo cítit slzným plynem a vykoupala se. Pak jsem se vrhla celá nadšená do prohlížení učebnic. Letáky jsem si nechala na večerní čtení do postele. 

          Přemýšlela jsem o návrhu, který mi cestou z univerzity udělal Ašraf. Kdybych se stala podporujícím členem jejich organizace, dostávala bych finanční příspěvek na školné a učebnice. Byla jediná podmínka: Žít podle koránových pravidel a mít úctu k šariátu (muslimské zákonodárství). Poučená Ismaílem, jak se mám chovat ke služce a Ašrafovi, jsem jeho nabídku vyslechla a nijak nekomentovala. Ale stejně mi to nedalo a vše mi vrtalo hlavou. 

         X X X 

        Večer, když už jsem byla v posteli, jsem si četla letáky. Nestačila jsem se divit, kolik různých politický stran a náboženských uskupení na nich prezentovalo své programy a požadavky vůči režimu. Doposud jsem se s něčím podobným nesetkala a bylo to pro mně velmi zajímavé. Nicméně jsem měla uši stále nastražené a čekala, jestli nezazvoní v pracovně telefon.

        Opět se mi v duši usídlila tíseň, že bude volat matka a oznámí, že je s otcem konec. Chtěla jsem i slyšet Ismaíla, abych mu oznámila, že jsem si koupila knihy ke studiu.

        Nakonec volal z hotelu jen Ismaíl. Zdálo se mi, že byl mým nákupem potěšen. O návrhu od Ašrafa jsem mu nic neřekla. 

 

to be continued....

       

          

           

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

14.06.2018 16:53:52Jeff Logos

Děkuji za upozornění a jsem rád, že tě vyprávění zaujalo. Opravím.

14.06.2018 16:11:39Večný snílek

Pekný deň, Jeff. 

 

   Podstivo čítam každú kapitolu. 

  V každej jednej máš nejaké preklepy, ale v tejto ich bolo viac. Ja som napočítala štyri. V prvom odstavci, kde píšeš, že vošla do kníhkupecta si zamenil Ašrafa za Ismaíla. Keď si to prejdeš určite to hneď zbadáš. Lebo Ismaíl bol preč na služovnej ceste, nemohol ju odprevadiť do kníhkupectva. 

   Možno ostatní si také detaily nevšímajú, ale ja to okamžite zbadám, prepáč, mám asi trénované oko. 

   Inak je to celkom fajn. Človek je zvedavý ako to s tou mladou dievčinou dopadne. Nechcela by som byť na jej mieste. Hlavne mať pocit tej neistoty.

14.06.2018 10:35:07Jeff Logos

Revirník: jsem rád, že jsi vydržel až sem. Pěkný den. Jeff

14.06.2018 10:34:19Jeff Logos

Gora, děkuji za tvůj odborný názor. Pěkný den.

14.06.2018 09:52:31Gora
redaktor poezie a prózy

Chválím...z původně tak trochu šablonovitého děje začíná vykukovat něco košatějšího, i když na malé ploše:-)

14.06.2018 07:51:15revírník

Pokračuju a užívám si.

13.06.2018 21:08:28Evženie Brambůrková

Zajímavé. Čtivé. Líbí se mi to. /T


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.