Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Literární soutěž Národního divadla

19. 06. 2018
0
10
704
Autor
Kaplička

Dobrý den, zdravíme z Národního divadla všechny písmáky .

Víte, že Zlatá kaplička vyhlásila literární soutěž, která je pro Vás jako stvořená? Pište, tvořte, malujte. Stačí tak 150 slov (přibližně!) Proč 150 slov? Protože Národní divadlo oslavilo v květnu 150. výročí položení základního kamene. Zdá se Vám 150 slov příliš málo? Na něco je to málo, na něco je to moc. Věřte, že to jde.

Vaše dílko se tak může objevit v tištěném almanachu ND, vítězné příspěvky přečtou při oslavách 100. výročí vzniku ČR herci naší scény, vyhrát můžete i vstupenky!

Pište na vyroci@narodni-divadlo.cz

Těšíme se!

Vaše Národní divadlo

Pište a malujte pro Národní divadlo

Pište a malujte pro Národní divadlo

Národní divadlo vyhlašuje k letošnímu osmičkovému roku zajímavou soutěž. Je to soutěž literární, tématem je Národní divadlo, ale také třeba naše republika nebo (tak trochu podvržené, ale inspirující) Rukopisy apod. Redaktorka Národního divadla Dana Flídrová k tomu říká:
„Psát může úplně každý, jen by měl psát v češtině a měl by se vejít do 150 (cca) slov. Sama vím, že vytvořit dlouhé texty není paradoxně problém, ale vyjádřit myšlenku ve stovce (a něco) slov, to už je složitější. Jak se říká: Nemám tolik času, abych psala krátce. Na druhé straně se díky SMS, e-mailům, sociálním sítím a podobně dnešní generace vyjadřuje úsporněji. No, možná i to by šlo… napsat text jako dialog esemesek.“

A o čem psát?
„Může to být úvaha, vzpomínka, reflexe, poezie, sci-fi, vyprávění rodičů, můžete psát vážně i nevážně. Když se na to podíváte z různých úhlů, můžete psát takřka o čemkoli a jakkoli. Jen se vejít do zadání. Vzpomínáte na maturitní písemky? Někdy se téma Evropa dnes dala napsat jako dopis, úvaha, fejeton… Někdy.“

Když vás na začátku nic nenapadne, ale pak se naopak nápady pohrnou?
„Příspěvků lze napsat i víc, zapojte i rodiny, kamarády, známé… To platí také pro výtvarnou část soutěže, i když tam je trochu jiné omezení – je určena pro děti do 12 let a formát by měl být maximálně A4. Tak třeba se do toho pustí vaši sourozenci, děti, vnoučata…Téma opět stejné (pro malý návod: Zkusila jsem vybídnout kamarády, aby jejich děti něco namalovaly. A za chvíli jsme měli řadu nápadů. Divadelní postavy jako Vodník, Princ, Ježibaba, nebo baletka, klidně i les, který může být pokusem o scénický návrh, chaloupka, zámek, návrh kostýmu, rodinka, která jde do divadla… Pro zdatnější i budova divadla, návrh opony. Dětská hlavička a dětská ruka dokáže vytvořit opravdu půvabná dílka. Takže ani v literární soutěži, ani v té výtvarné se meze nekladou – v divadle (a zejména v Národním) je možné všechno. Včetně sbírek, požáru či poníka na scéně.“
Vybrané texty budou otištěny v literárním almanachu, který ke 150. výročí položení základních kamenů ND a 100. výročí vzniku samostatného českého státu bude v říjnu Národní divadlo vydávat.
Kromě otištění textu či obrázku v almanachu budou připraveny samozřejmě i výhry a odměny: vstupenky, drobné dárky, přečtení vybraných textů herci ND.
Texty i obrázky bude posuzovat a vybírat porota, tedy redaktoři, dramaturgové, zajímavé osobnosti a umělci.
„Jejich odhalení si však necháme až na konec. Při soutěži také spolupracujeme s literární agenturou MÁM TALENT, takže si literárně nadaní jedinci mohou vytvořit zajímavé kontakty pro svou budoucí tvorbu. A vzkaz? Věřte, že máte talent! A my se těšíme!“
Více informací k soutěži je na webových stránkách
www.narodni-divadlo.cz.

Uzávěrka je 5. srpna 2018.

 

Ukázky z došlých prací (uvedeno se souhlasem autorů):

Co teď a co potom

Šla jednou takhle kněžna Libuše kolem Vyšehradu a přemýšlela, co bude ten den dělat. Nebo spíš, co bude dělat dřív. Především musela zajít za Kazi, aby jí sestra dala něco na bolení hlavy (to už se zase blížilo nějaké Libušino věštění), a za Tetou, aby jí poslala nějakého ducha pohanského, co by ji osvítil. Věděla jen to, že musí něco založit, ale co, to jí zatím unikalo. Holky daly hlavy dohromady a bylo jasno. V prvé řadě se musí založit panovnická dynastie. Krokovci? Pak si Libuše vzpomněla na Přemysla. To by šlo. Pak je třeba založit město. Praha by to mohla být. S Hradem, ať je na co koukat. A ještě něco mezi Hradem a Vyšehradem. Něco, kde by se její odkaz a památka při významných dnech národa připomínala. Báj(ječ)ný nápad! Hned začala vybírat, který kámen by se v budoucnu hodil mezi základní kameny divadla. Snad ho národ jednou najde a nezhyne.

Bylo a nebilo

Bylo jednou jedno divadlo. Tedy nebylo jen jednou, bylo víckrát, ale než bylo, dost si toho odbylo. Co bylo… Je pořád a určitě ještě bude. Za celou dobu, co bylo, je a bude, toho bude ještě dost, co si odbude. Někdy bylo i bito. Někdy bylo i nabyto. Divadlo bylo a někdy i bilo na poplach. Někdy bilo, když už bylo po všem, hodiny odbily, a bylo tím pádem vše odbyto. Někdy se stalo, že se v divadle i něco málo odbylo. To se pak v kritikách odbylo tím, že se řeklo, že to divadlo opravdu odbylo a že by mělo být bito. A někdy se stalo, že se toho v divadle naopak hodně odbylo, a pak bylo divadlo za tyto události v Událostech. Inu, ať už se tam leccos odbylo nebo odbylo, doufejme, že ještě hodně se bude odbývat a málo se bude odbývat. Aby nebylo bito, než bude mít jednou odbito.

 

 


10 názorů

Miroslawek
26. 06. 2018
Dát tip

aleš-novák: netuším a netuší to ani tchán, 2x poslal, 2x dostal trekingové hole. Ježíšek ušetřil.

Jinak nemám nic proti takovýmto soutěžím jako takovým. Tedy neměl bych, kdyby doplňovaly něco zásadnějšího - viz můj pohled 1 a to co říkáš ty. 

Ovšem pak je tu pohled 2. Nedělá se nic víc - i tam kde by se mohlo, zdroje jsou a úsilí se vynakládá - a zároveň se vytváří dojem jakéhosi literárního kvasu, který se ale nekoná, z podstaty moc nemůže... a pokud tak spíš náhodou a ojediněle.

Přijde mi, že se s těmi příležitostmi, vynaloženou prací a prostředky dá naložit lépe... když už někdo má ty bohulibé oumysle. Nedá mi nevzpomenout příkladu cesty blízko Uničova podobné spíše tankodromu z batikovaného asfaltu a výtluků než silnici. A představ si, vede ti podél ní zbrusu nová cyklostezka, s odpočivadly, lavičkami, přístřešky, značením, atd... tož asi tak.


Miroslawku, a ty trekingové hole byly hlavní cenou? Nebo jaký byl vítězný slogan té soutěže? a hlavní cena? Jen tak pro porovnání, nic proti tchánovi...

Na divadelní psaní se dá koukat i tak, že mezi tisíci nevýraznámi díly se najde jedna pozoruhodnost...která by jinak nevznikla.


Miroslawek
23. 06. 2018
Dát tip

Na akci se dá dívat dvěma pohledy:

1) Ježiš to je príma, že taková, téměř posvátná instituce (že Kapličko) udělá takhle něco pro lidi a pro literaturu. Takové propojení lidu s oficiální kulturou prostřednictvím neformální literární soutěže, kterou zvládne každý. A určitě se něco i urodí. A kdyby ne přitáhne to zájem - o divadlo, psaní, výtvarno... a tak vůbec. Nedá se nic zkazit, můžeme jen získat. Všichni. Hurá. Děkujeme.

2) Pičou ke zdi, jak s oblibou říkává má písmácká žena. Místo toho, abychom s institucí za zády udělali něco pořádného, zvolíme výkřik. Výkřik dost málo promyšlený, případně neschopni domýšlet... a nebo je motivace ještě jiná, méně altruistická, ale tímhle směrem nebudu a nechci nic podsouvat. Hlavně, že se něco děje, nebo spíš vypadá, že se něco děje... alespoň nebude tolik vidět, že císař nemá nové šaty, že je nahý. A ono bude... i když jen někomu. A to asi stačí. Děkujeme, i když není zač... nakonec, případné výtky se dají lehce smést -  kdo nic nedělá, nic nepokazí a od stolu se lehce kritizuje, zkuste si to sami. Jenže... k čemu to je? Co si od toho slibujeme? Tedy kromě toho, že si někdo vzpomene na ND. Víme?

Můj tchán vyhrál dvoje trekingové hole v literární soutěži nejmenované společnosti. Níže oba vítězné příspěvky:

Proenzi, Proenzi

šetřím si tě na penzi.

a

Penze už se kvapem blíží

Proenzi mi neublíží.

Má tohle Naše Zlatá Kaplička zapotřebí? A přiznávám - ze slova almanach mám už po těch letech kopřivku. Jak je někde příslib almanachu, neřku-li ve spojení se slovem porota a osobnosti... je to podobná situace, jako když je na místě činu přítomen univerzální dědic. Hlaváčku, pište si... ale nepřekročte při tom 150 znaků.


K3
23. 06. 2018
Dát tip

Je to hozená rukavice.


Kaplička
21. 06. 2018
Dát tip

Nic se neděje, když si netroufnete, tak nic nepište :-)


Edvin1
20. 06. 2018
Dát tip

Zdenda: V tom je ten vtip: na povídku o 2000 slovech bych si troufal, ale o 150? Abych se za ni nemusel stydět? (Však se podívej na kvalitu "ukázek". Ony mají opravdu každá kolem 150 slov.)

Na druhou stranu: Prý Hemingway napsal všeobsahující "román" o 6 (slovy: šesti) slovech. 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru