tvary krajiny

kraj /to tak/ jiný v pohybu bez udýchání

žeň!

spěchej za mě

'slyšitelný hranatý dech'

obloha modrá nad úrovní

odhlučňovací stěna tají něco vespod

- koruny stromů zdají se tak zvědavé tak pře s

říz plynovod zezelenalý mechem obalený křovinami snažíš se ho spolknout?

/v pozadí z betonových obrů kouř jak z ranního cigára na horách

(v kupé artikulovanevyslovené tyve a samé plány

/venku

vysázené stromy přI

silnici

plynovod

odhlučňovací stěny (tlumí milostné steny kolejí a vlaků)

vyježděné brázdy na poli

řady domů

čáry na nebi

ploty-trať-dráty///

všechno lidské je takuzofánní rovné (přímočaré)

občasně porušené lesem!

zamrzlým rybníkem

houštinami-remízkou :

vnitřní třesný oddych za

tu proměnlivost 

 

třu si stehna zkřehlá ránem

třu i ty struktury zahřívám-- vrní jako kočka klimbám

přikryji je víčky okna se zaschlými kapkami

čmouhy najednou zkreslují vně

))slunce za mrakem zježené -mhouří.

v polospánku sněhobílá vidina,, na jazyku zaseklý smír

hrk vlaku.

IPardubiceI

modlitba za Meda - pokoj s tebou 

krajino)))ženskáoblostkopců

>Česká Třebová

 

---