VYBRANÉ:

1. Kouřová znamení autora revírník:  Zaujalo mě to námětem, ruší mě to (jen zpočátku) uspořádáním vět, jejich délkou a stavbou. Od druhé stránky už mi ta "nadměrná sdílnost" vět nevadí --  buďto už není tak doočíbijící nebo se na ni dá zvyknout.  Zároveň začínám pociťovat nadšení, vyvolané posláním tohoto textu,  který mě svý tematem velmi zasáhl a místy má (aspoň pro mě)  téměř apokalyptickou náladu.

2. Říjnový vítr autora Gora:  Líbí se mi onen počáteční mysteriozní nádech, z něhož to přechází  v akční příběh "bez hrdiny" a na konci se to vrací k úvodnímu mysteriu.  Dobře se to četlo.

3. Hierarchie autora Lerak12:  Z počátku netuším, zda jedná o realistický příběh z přírody nebo o bajku,  ale to je možná jedno. Tragická nálada, navozená ve střední časti příběhu  je pak vystřídána dojmem, pojmenovatelným třeba "sofistikovaná bajka".  Dobře se to četlo.

OSTATNÍ:

Můj první fárací den autora Kolobajda:  Celkem dobré vyprávění, vzpomínkové, ale zároveň  i "objasňující" pro neznalé onoho prostředí a doby. Konec je nevýrazný, což je ovšem důsledkem toho, že tenhle text je součástí většího celku podobných.

Rodinný vandr autora lastgasp:  Ze začátku mi to přijde jako takové "školácké vyprávění".  S příchodem dívky to vzbudí zvědavost, ale taky otázku,  odkud ta dívka zná příjmení řidiče nebo proč ho nepřekvapilo,  že to příjméní zná.  To považuji za velkou obsahovou chybu ve faktech, ale baví mě to číst čím dál, tím víc. Tušení přichází s otázkou ...Čím je táta?... mě nezklamalo.  Dobrý příběh, ale nezkušeně nebo spíš ledabyle zpracovaný.  Když si (až na závěr spolu se jménem autora) čtu název,  říkám si, že tím názvem autor možná příliš brzy prozrazuje to,  co je z příběhu tušitelné, a co jej (příběh) zároveň dělá zajímavým.

Šprýmař autora Fruhling:  Je to zajímavě napsané a po dočtení si uvědomuji, že mi nějak nedošlo,  "kteří jsou hodní a kteří zlí", protože je to celé tak nějak zamotané,  ale to je možná autorův záměr. Stejně tak mi nedochází, do které doby  je děj zasazen, možná proto, že neznám historické poměry v tom kraji.  Ke konci se v tom trochu ztrácím, je to na mě až moc "roztroušené", útržkovité, takže mohu říct jen tolik, že to má jakousi "proletářskou atmosféru";  tedy jestli sovo proletář ještě dnes něco znamená.

Trest autora Vigan:  První odstavec (především jeho druhá věta začínající slovem Fluktuace, mě trochu odrazuje, takže k dalšímu čtení přistupuji "s nedůvěrou". Na mě ten text působí velmi roztěkaně(obchod, kostel, fotbal...), ještě v polovině nevím, "o čem" to vlastně je. Předpokládám, že jiným čtenářům může pravě tahle roztěkanost vyhovovat. Možná je v ní něco moderního, ale do mého vkusu nezapadá. Snad je to jakýsi snímek obyčejného vesnického života, říkám si po dočtení. Snímek s hnusným a mně nepochopitelným koncem. Napsané je to zvláštně, snad moderně, pro mě trochu neprostupně. Pro koho Trest? říkám si po závěrečném odhlédnutí na začátek, k názvu a jménu autora.

MIMO:

Vypoulené tělo hrušky autora nascheanou:  Toho textu je na mě příliš málo a i tak se v něm nějak ztrácím, snad už kvůli té divně užité předložce v první větě.

1. Šprýmař, Fruhling.  Autor psát umí. K tomu si vzal polozapomenuté téma, které i přes svou neatraktivnost je skvěle vykreslené, zajímavé. Vytříbený sloh. Pokaždé se na Fruhlingovy texty těším a považuji jej spolu se Zdendou za nejlepšího prozaika zde v tuto dobu publikujícího.
2. Kouřová znamení, Revírník. Líbí se mi pisatelova pokora, s jakou k příběhu přistupuje. Spatřuji určitou podobnost s K3, který také píše texty poctivě, pokorně, smířlivě. Dřívější popisnost zde trochu opouští a trochu si i zafilozofuje, což text osvěžuje. Pěkné.
3. Vypoulené tělo hrušky, nascheanou. Pro autorku mám slabost, psychologii postav zvládá více než dobře, a i na malém prostoru přes chybějící děj víme o co jde. Přesto bych kvitovala delší povídkový text, který jistě časem přijde.

1) Trest - Vigan

2) Rodinný vandr - lastgap

Ad 1.) U Vigan se mi hodně líbil postupné zatemňování povídky. Jako by se text čím dál tím pevněji soustřeďoval kolem kluka, až ho dovede k brusce. 

Ad 2.) lastgap je z mého pohledu totálně červená knihovna, ale protože už jsem starý a senilní, tak to na mě docela funguje. Chci říct, že nehledě na námět, je text napsán jasně a bez zbytečných keců. lastgap umí vyprávět.

Na třetím místě jsem se rozhodoval mezi revirnikem, Kolobajdou a nasheanou. Ale nedokázal jsem říct, koho "vyvolit" na úkor ostatních.

1. Šprýmař - Fruhling

2. Trest - Vigan

3. Říjnový vítr - Gora

U Fruhlinga jsem se moc nerozmýšlel. Zatím mě pořád oslňuje ten jeho temný, s ošklivou předtuchou se vznášející, výraz psaní.

Horší to bylo s Vigan a Gorou. Jakoby se tu střetli dvě rovnocenné soupeřky. Fakt jsem nevěděl jak se rozhodnout. Nakonec jsem dal přednost Vigan pro čistý vesnický ráz ztvárnění.

Z ostatních se mi líbil způsobem vyprávění tradičně Revírník a zaujal mě i Lerak12 svou Hierarchií.

1. Šprýmař autora Fruhling

2. Kouřová znamení autora revírník

3. Můj první fárací den autora Kolobajda

Hodnocení jsou pod dílky, Šprýmař mne okouzlil zajímavým námětem a propracovaným stylem psaní, Kouřová znamení "řečí slov", která povznášejí, a v autobiografickém vyprávění Můj první fárací den mne bavilo humoristické ladění  /přes nesnadný začátek v profesi/.

Trest /Vigan/ je jako vždy skvělý, z konce mrazí...Hierarchie /Lerak12/ moc pěkná bajka, Rodinný vandr /lastgasp/ mne zaujal lidskostí příběhu, Vypoulené tělo hrušky /nascheanou/ je velmi originální dílko. Těžké vybírání.

NOMINACE BYLY UKONČENY

Následuje HLASOVÁNÍ pro díla soutěže PRÓZA MĚSÍCE za ČERVEN 2018

Dobrý den. Je škoda že přispívají pouze autoři ale žádné takzvané autorky. Děkuji.