Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
AŽ JEDNOU... - FEJETON
datum / id01.07.2018 / 488990Vytisknout |
autorkuča
kategorieFejetony
zobrazeno63x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
AŽ JEDNOU... - FEJETON

 

   „Už běžím, miláčku,“ zavýskl jsem a vyrazil z koupelny plný toužebného očekávání a chtivého testosteronu. Oděn jen v domácí trepky mířil jsem k ložnici rychlostí střely země – vzduch. Konečně se žena po čase uvolila, vždyť i muži po padesátce mají své dny!  

   Netroufám si hádat, kterou tělní částí jsem v tu chvíli myslel, ale mozek to rozhodně nebyl. Jinak bych nepřehlédl poplašené oční varování, které ke mně z ložnice manželka vysílala. V otevřených dveřích jsem proto zákonitě zakopl o syna sklánějícího se nad rozebraným prahem. Práce mu zřejmě nešla příliš od ruky, protože klel jako hrubě nevychovaný pižmoň. Já ztlumil pád do ukázkového telemarku a poté se valivým stredlem dostal na postel. Oblékl jsem pyžamo a ostrým hlasem vyzval juniora k opuštění místnosti. (Žena se zrovna pod peřinou pokoušela vsoukat do noční košilky; vidouc marnost svého snažení, rezignovaně zavřela oči a raději předstírala spánek.) Syn odpověděl, že když už práh poničil (přesněji utrhl jednu z kovových hran – poznámka autora), hned jej dá do pořádku. V duchu jsem ocenil jeho přiznání i snahu o nápravu, ale vzhledem k okolnostem jsem na něj chlapsky mrknul řka, že bych rád cosi probral s maminkou. Mladistvou tváří prolétl nevěřícný údiv a pak zazněla otázka, proč si z něho utahuji. Ujistil jsem potomka, že se mýlí, ještě zkoprnělého vytlačil do kuchyně a rezolutně zavřel dveře.

   No konečně! Láskyplná otočka v manželčině směru, vlahý pohled přivřených očí, ústa romanticky našpulena a ... A nic. Teď už spánek nepředstírala. Spala. A když spí, nevzbudím ji. Vzbudím-li přec, hned zas usne. Marnost nad marnost.

  Nešťasten a zhrzen zhasl jsem lampičku, vyzunknul odpovídající množství vysokoprocentního alkoholu a posléze dodal plicím takový příděl nikotinu, že chuděry lapají po dechu ještě dnes.

   Tak možná jindy. Až opravím práh. Až nebude chladno. Až nezaujme televizní program. Až se bude chtít....

Až jednou...

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

04.07.2018 19:59:51Evženie Brambůrková

My jsme ti, co mají v občance starší data. Ale zatím to není na dožití. :-)

04.07.2018 15:59:52Kolobajda

Chápavě jsme se zasmáli...  Maruško a kdo to je MY?  Mně to nepřijde ani tak  legrační, spíše jako absurdní realita. A když už jsem u toho spí-še, tak u nás (doma) ženuška u televize po deváté večer pravidelně usíná. Pak ji budím se slovy: Vstávej, je třeba jít spát!   /**

02.07.2018 11:21:02agáta5

:))

02.07.2018 00:33:37MKbaby
Žůžo :-)
01.07.2018 20:25:04Evženie Brambůrková

Chápavě jsme se zasmáli. :-))) /T

01.07.2018 17:25:03Lerak12

Hurá, fejeton! Divím se, že Namotivovaný nemá syna naloženého u počítače, nebo alespoň na mobilu. To je nejbezpečnější projev jeho nezájmu k rodinným událostem (mimo jídla a sladkostí.) I s případnými sluchátky by neslyšel ani výbuch sopky.

S erotikou je lepší po ránu! U snídaně se k tomu můžeš tajemně uculovat. Na logické otázky jako: "Proč se šklebíš, jak Tarzan na velrybě," vůbec nereaguj. Nech si bonus pro sebe, když si v posteli vůbec, ale vůbec ničeho nevšimla.

Líbí se mi to. A vydrž, blíží se Vánoce.  

01.07.2018 16:45:26R. L.
Jestli to bude dál jako dosud,
proklej aspoň mrzký osud - - -
01.07.2018 16:40:52Kočkodan
No to byl teda vrchol. Bohužel jen frustrace. I já bych se nalézal na prahu zhroucení…

Ale možná bys měl vlastně odhodit emoce a podívat se na celou záležitost z rozumné rozumové stránky. Vzhledem k existenci synka manželka minimálně jednou ve tvé blízkosti nespala. A to za půl století není zas až tak špatná bilance…

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.