Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Helena a její osud- 3.
datum / id02.07.2018 / 489036Vytisknout |
autorRuža z Moravy
kategoriePróza na pokračování
témaRodinné
zobrazeno168x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

K  přečtení za 2. dílem

Helena a její osud- 3.

Helena a její osud -3.

 

Připadala si jako Alenka v říši divů. Přijeli do větší vesnice, opravdu nedaleko od města, kde
 
Oldřich pracoval. Domky tam byly pěkné, udržované. Oldřich jí ukázal jeden na konci hlavní cesty: To je tvůj nový domov.
Domek vypadal hezky. Byl sice přízemní, ale postavený do písmene L. Vyšší střecha zřejmě skrývala půdu. Barva fasády byla přírodní, okna byla natřena na bílo, místy trochu již nátěr popraskaný, ale po případné opravě, nebylo co vytknout.
Olda odemkl. Octli se v delší chodbě. Prvotní dojem byl sice trochu pokažený, dlaždice byly místy puklé, zašedlé, malba stěn již také nezářila novotou a Helenu napadlo, že již Olda nestihl vše vymalovat, jak říkal. Napravo byly dvoje dveře- prý komora a vedle WC. To není zajímavé, pojď dál - řekl a vedl ji nalevo do kuchyně.
 
Byla normální, běžná linka, elektrický sporák a vedle malá kamínka s plotýnkou, na pevná paliva. Asi pro jistotu, kdyby nešla elektřina - napadlo ji. Pod oknem stál stůl se dvěma židlemi, v koutě odpadkový koš a vedle klasické štokrle a malá stolička. Pořád nemohla přijít na to, co připravoval na jejich společný život.
Zavedl ji do vedlejšího pokoje, který byl opravdu spíše staromódní - sekretář, sice pěkný, ale příliš neudržovaný, ztrácel lesk. Rozkládací gauč s plyšovým hnědým přehozem a 3 polštáři z brokátu hnědozeleného. Koberec - kovral - žlutozelený, smyčkový, poněkud sešlapaný. Stojací lampa s kalichovým stínidlem, dvě křesla se stejnými potahy jako na gauči a konferenční stolek na čtvercovém podstavci. Celkový ponurý dojem dotvářely krémové záclony a tmavozelené závěsy na oknech. Nábytek byl tmavý. Helena nic neříkala a na přímý dotaz Oldy řekla, pěkné a myslela si, že nebude problém výměnou látek a příp. koberce pokoj zjasnit.
 
Ložnice byla naproti kuchyni, opět klasika. Dvě skříně, toaletka se seslí bez opěradla, manželské postele a vedle dva noční stolky s lampičkami. Na stěně obrázek krajiny. Jen nábytek byl světlý a přehoz přes postele zlatý brokátový s kulatým polštářem. Stejné byly závěsy na oknech.Vedle docela malá koupelna, jen vana, boiler, jedna umělohmotná židle, umyvadlo se zrcadlem a menší automatická pračka s horním plněním.
Helena si říkala, že nemůže chtít, aby muž, který byl tak dlouho sám, něco modernizoval.
Co jí docela v celém bytě chybělo, byly květiny. Nebyl tam ani jediný květináč. Na dotaz proč, jí muž odpověděl, že na kvetoucí květiny je alergický a na stále zelené neměl štěstí. Zapomínal je zalít a tak mu většinou uhynuly. Tak to nechal tak.
 
Helena postrádala v kuchyni ledničku. Olda řekl, že ta je ve spižírně, protože tam je chladněji a není tak zahřívaná. V zimě ji ani nezapíná, protože má chladný sklep a navíc nic moc neskladuje, kupuje vše tak, aby to nejpozději za dva dny snědl.
Ve spižírně stejně kromě pár cibulí, košíku brambor, několika konzerv a zavařenin nic nebylo. Pár vajec na proložce, pytlík mouky, cukru, láhev oleje. V lednici jen mléko, máslo, kousek salámu v papíře a dva bílé jogurty. Byl tam ještě hrnek s nějakou potravinou, přikrytý poklicí. Olda jej vyndal a postavil na plotýnku sporáku. Byl v něm guláš, který připravil na přivítanou. Ukrojil tři krajíce chleba, dal guláš na talíře a pozval Helenu ke stolu. Kupodivu byl guláš dobrý a ona měla již hlad, takže se mlčky najedli a uklidili talíře do dřezu. Olda řekl, že nemá cenu umývat je zvlášť, spotřebuje se moc teplé vody z bojleru. Souhlasila. Pak jí sdělil, že doufá, že další jídlo uvaří již ona, postará se o domácnost, on musí hned zítra do práce.
 
Bylo jí divné, že nemluví o případné její práci, ale snad jí chce trochu umožnit, aby se rozhlídla po vesnici a novém domově a zabydlela se zde. Udělali seznam potřebného nákupu a Olda odešel do vesnice nakoupit. Chtěla jít s ním, ale on řekl, ať to nechá na něm. Snad ji nechce tady izolovat? Řekla si, že co nejdříve, jak Olda odjede do práce, vše obhlídne, zajde i do vesnice a seznámí se někde , třeba v obchodě s obyvateli. Zatím si vybalovala věci a ukládala je do prázdných šuplíků a skříně, kterou jí Olda přidělil.
Tak začal nový život Heleny.
Pokračování...
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)



K tomuto dílu není zatím žádný komentář.


Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.