Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+19 neviditelných
Nuselské dvorky
datum / id13.07.2018 / 489286Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno177x
počet tipů8
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Nuselské dvorky

Afrodita 21. století

Afrodita 21. století má šedou teplákovou soupravu na tělo a velký kufr na kolečkách, pořád je na cestách. A vlasy má blonďaté do ohonu a na hřbetu ruky tetování. Jede tramvají č. 22 na Karlovo náměstí. V nadnárodní kavárně si dá latté a rty si přetře rudým leskem. Jen ať chlapi stonají, ať zajdou erotickým steskem..


Čtyřicet

Kávička a dlouhý telefon, cestu tramvají si umí zpříjemnit. Už se na světě rozkoukala, už si našla svou polohu. Vždyť jí je čtyřicet, a to je věk, kdy se ženská umí nadechnout k ponoru do života. Drobné kalhotky, barevné koktejly, pláže, dřevité vůně, dobrá jídla, milostné stáže. A pak ta kávička do kelímku a povyprávět kamarádce.


Nuselské dvorky

Na nuselském dvorku suší plíny. Bílé praporky míru vlajou ve větru a čekají, až budou zas počůrány. To je pak mladá žena za jedním z umolousaných oken starého domu u trati strčí do bubnu, zapne elektřinu a podlehne cigaretě. Mezitím se rozbrečí nahaté děcko a ona mu do pusy nacpe nahatý cecek. Večer za nimi přijde opilý muž jménem táta a bez pláče sám nacpe si ten nahatý cecek do úst. A počůrá se.


Kutálet se do nikam

Západ usedal na hlavy opilců, tiše a s něhou. Sotva zhášel cigarety, od řeky vanul mírný větřík. A drobounké dívce přišel vhod svetřík. Zahradním restaurantem ševelila žízeň, vedly se řeči a mé limonádě docházel dech. Zaplatil jsem, vytáhl ze sklenice poslední malinu a kutálel ji nábřežím, cestou do nikam.


Tady to začíná

Tady to všechno začíná, ve vile s okny k řece. A je to radost, říká se pak všude a za všech okolností. I ta poďobaná holka v tramvaji se tu nejspíš narodila. Občas ráno v koupelně si říká, že snad ani neměla. A někde na druhém konci města tramvají cestuje kluk, co se tam taky narodil a taky si to občas říká, před usnutím. Třeba se potkají a - aspoň na čas, když ne navěky - budou si říkat hezčí věci.


Radost Pyrenejí

Asi si vyjela sama. Stojí na Malostranské, přestupní stanici turistů. Španělka jak od Velasqueze, možná Italka. Dlouhé kudrnaté vlasy, opálený výstřih v sněhově bílém triku dává znamení: tady je mléko a radost celých Pyrenejí. Jen ještě trochu medu od španělských včelek a Dalího fantazii.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

19.07.2018 22:52:39Movsar

díky přátelé. i za reflexi. beru si z toho. tak třeba někde v nuslích na dvorku!

13.07.2018 20:33:35atkij
redaktor poezie
3, 5, 6...ale velka konkurence ostatnich...a dik za malinu:)
13.07.2018 18:24:31Lerak12

Což o to. Pěkné jsou všechny. Ale málem jsem si vypíchl oko o 1, 3 a poslední. S mým oblíbeným Velasquezem, si mě dostal. Zjisti o NI, něco bližšího, prossíím. Potom se vyrovnáme.

13.07.2018 16:53:18Gora
redaktor poezie a prózy

Prima várka...N.dvorky a vše:-)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.