Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+7 neviditelných
insta stories
datum / id18.07.2018 / 489365Vytisknout |
autorjolana.
kategorieOstatní nezařaditelné
zobrazeno868x
počet tipů14
v oblíbených4x
do výběru zařadilGora, egil, a2a2a, Elizabeta,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

zdravim

insta stories

1
klíče, čipy, zámky, kování
pat a mat znovu v akci

přijela tramvaj
nikam se nedívám
odjela tramvaj

chodník postříkaný slovy
bajka o autě a motýlu

písmo jako by chtělo být most
až do zítřka
nebo do chvíle, co nestihla pomyslet
je to fakt geniální proud


2
kamkoli se hnu, je slunce

zdálo se mi, že kňučí pes, ale bylo to dítě

k levému tělu se natahuje keř
má tři chlapecké hlasy
žhnoucí květy se otvírají a zavírají
nadšeně, výsměšně, energicky

po pravém těle plynou stroje
tak tiše, že přehlušují dech


3 (stůl)
každý dnešek se roztahuje, vytěsňuje dny
nebo se stahuje, jako miniatura se jim schovává
do vnitřností

jsem diastola, systola, extrasystola, židle
jsem dočasná, přitahuju klíšťata

napřed vidím fontánu
po ní mužské nohy

nohy civí na nohy
dlouho před očima
když si oči všimnou nohou, vidí zase jen oči

všude musí být tělo
svaté přijímání, svaté klíště

jsem tiše, nahrávám ptáky


4
čas je jako oheň: má potenciál
má moc a hierarchii

čeká na manifestaci
všudypřítomný
zdroj proměny i udržování
hranic

oheň je neustálá vůle k vertikále
voda je neustálá vůle k horizontále

řekneš, že tvůj čas neroste, nešíří se
nechytá se s prudkostí
věcí, které ho přitahují

spojuje směry, aby se jim vymykal z dosahu
uzavíráš ho do jazyka
aby sis dokola potvrzoval nemožnost doteku

rozpíná se

čas je jeden ze dvou
co tvoří domov, nezávisí na domově
čas je vzor
obsáhne klid i děs

čas má nepředvídatelný jazyk, který přitahuje prostorem


5
je tady domov důchodců v dětském domově
a naopak

dům vyletí ze dveří, vyroste a spolkne dům
ten vyletí ze dveří, vyroste a spolkne dům
– vždy v celou hodinu

vždy jednou večer dům zakuká a zhasne

je tady plakátová strhaná zahrada
michal david jiří david
nonstop váš život v barvách


6
most osvětlený sluncem těsně před západem
jako by sem někdo vlepil
facku

nebo, jako by právě teď byl bylo ve vytržení

je slovo, které mě provází ve tmě
může se vzdálit

někdo někde má nebo měl sen

jak snadno to celé vypadá: „vždycky to tu bylo,“ řekne jeden
druhý mlčí na odpověď

dvě černé tkaničky
na schodech u kongresového centra

třetí – holka s florbalkou –
pod třemi roztrhanými řadami mraků
fotí kousek města a oblohy
a odchází na druhou stranu


7
zola reklamní kola
čarodějnictví
pepřové výrobky
o2 tantrické masáže

nahý kluk kouří na balkóně
projdu pod ním

bělovousý turista s mapou
hledá druhou stranu
řeky

ztratil se pes
ztratila se kočka
sympatické studentky...
          hledám byt v této lokalitě na stavu nezáleží
...k dispozici ihned


8
„...ale vůbec neječela, jenom civěla
a pak jako klidně řekla -a kam si myslíš, že jdeš?
takže jsem ji seřval
že tohle si ke mně dovolovat nebude
jediný její štěstí je, že vypadá dobře
teda když zrovna nevypadá jako tejden
nemytý ponožky... tejden nemytý nohy.“

„nezajdem sem?“

„šel bych, ale zrovna jsem vegetarián.“

„to je jako já včera
jako představ si, normálně jdeš vyzvednout spratka
a tvoje bejvalá
tvoje bejvalá tchýně ti řekne -měl by ses oholit
ty vole jako...“

„já vím, však víš
nesmíš si ji moc pouštět...“


9
skoro vylidněný večer
zamilovaná dvojka
trojka důchodců

dívám se na holku, kluka a jednoho důchodce
dívají se na mě

kdybych se dívala na židle, stoly a prázdná místa
dívaly by se na mě židle, stoly a prázdná místa


10 (analog)
něco je mezi námi
mezi námi je wifi

koupelna je temná komora
zalévá černobílou zahradu
se sítí mezi stromy

tvoje slova jsou rostliny
moje slova se v nich nepatřičně zalesknou
jako prolézačky

jako digitální prsty
které tě přišly vzít za ruku

nebude tu plot
nebudou tu děti
_____

fragmenty zahrady visí
na rybářském darknetu
v úsporné galerii

fragmenty, detaily
těla na pomezí
oblečení a neoblečení, slova a neslova

„myslím, že dnes jako poslední nepřišla ryba.“
„myslím, že ryby většinou nechodí.“

všechno, co říkáme, jsou symboly
je dálka – náš vstupní kód
je zdání – zdání navzdory

kolem tělocvičny se plouží černobílá kočka
zmizí mi za zátarasy
v očích, které se vyhnou

odkláním se dvakrát


11
garáže mají střechu
střecha má nad sebou okna
některá okna mají světla
některá světla mají lidi, psy
v tu chvíli při sobě

věci jsou, jaké jsou
věci jsou, kde mají být

ezo house
má myšlenku pro tento týden

kdo potřebuje otázky, je sám samé
otázky v odpovědi

totéž naopak


12
balkón má ramínka

mají šaty – jedny černé, jedny s drobnými kvítky
– stejné velikosti

myslím na tři
samoty – spojenectví
v trojnožce s různýma nohama

ty a já a reklamní zoo k pronájmu

záblesk davu se rozbíhá
někdo víc odněkud, někdo víc někam

nebo už vědí, jak udělat z domů a pryč jeden tvar
a z něj znovu dva, které už nikdy nebudou stejné
jako dřív

vracím se domů
domů dokola

co je opakem kruhu?

kruh je ostré slovo

_____

když slyším cikády
chytám představu lišky

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.09.2018 14:33:33guy
Je taková dobře akorát.
Četl jsem ji víckrát, v různých rozpoloženích a vždycky mi to fungovalo. Odborněji se vyjadřovat neumím.
05.08.2018 21:27:11Magdalene

Něco mě zaujalo, sem tam  se povedlo, většinou jsou to bláboly, aby autor měl co psát. 

 

garáže mají střechustřecha má nad sebou oknaněkterá okna mají světlaněkterá světla mají lidi, psyv tu chvíli při sobě
 
Ema má mísu atd. 
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
„myslím, že dnes jako poslední nepřišla ryba.“„myslím, že ryby většinou nechodí.“
 
Tohle je třeba fajn, málokdo ví, že i některé ryby chodí po břehu. 
Tip nedám.
 

 

 

02.08.2018 01:45:42jolana.

dík všem za čtení. nuda to určitě je, hlavně když se to s ní čte.

vm, nemám pocit, že bych se uměla dívat (ani nevím, co to je)

a dík za diskuzi, dobrý podklad pro absurdní drama (vidím první obraz)

27.07.2018 08:35:26pasažier letu 1978

ten obraz o domoch mi len tak nevyfučí z hlavy...paráda

26.07.2018 15:14:53Viviana Mori

Ne vše se mi zdá být v symbióze, ale tvé věci mi stojí za to číst. Těžko říct proč, je v nich tolik. Je to tak trochu k zešílení, nabízíš spoustu inspirace k vnímání světa, musíš být hodně podivná bytost, když se takto umíš dívat, chtěla bych to podobně, otázka je, jestli bych udýchala takové proudy dění. Jako kdyby každá věc žila vlastním životem. Neumím komentovat, ale úplné ticho by pro mne nebyla správná reakce.  

23.07.2018 17:58:42Lnice

ráda jsem četla.-)

22.07.2018 18:19:37atkij
redaktor poezie
Téměř magická dvanáctka. Říkám si, jestli se jedná o číselnou náhodu či záměr. Přeju si druhé, přestože potěšení z četby tato znalost významně neovlivní. Prochazím se a hraju si na objevitele. Hra, co neomrzi.

3,4,10,12...asi nejvíc
22.07.2018 08:34:25Zdenda

Nechceš-li komunikovat, tak pořád neodpovídej. Ty trapná vtěrko. :)

21.07.2018 23:10:08egil
redaktor poezie

Nechceš-li komunikovat, tak se prostě nevtírej a neposílej mi avíza na svoje bláboly. Díky. 

21.07.2018 14:24:11Zdenda

A egile, malá poznámka: Když nevíš, co napsat, tak věz, že nemusíš napsat nic. Fakt. Není to nutný. Tohle nenápadné zjištění ti může ve skutečnosti hodně pomůct - v komunikaci... a hlavně v tvorbě.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.