Bosenské ozvěny | |||
datum / id | 29.07.2018 / 489567 | Vytisknout | | |
autor | nascheanou | ||
kategorie | Volné verše | ||
téma | Každodenní | ||
zobrazeno | 154x | ||
počet tipů | 6 | ||
v oblíbených | 0x | ||
zařazeno do klubů | Dílo není v žádném klubu. | ||
Bosenské ozvěny | |||
Bosenské ozvěny
Dívka s modrými vlasy
Dívka s modrými dredy kouří jednu cigaretu za druhou, našlapuje zvlhlý štěrk bosýma nohama, doprovází ji kluk s vyraženýma zubama, to je ta znojemská parta, lidí, co tůrujou motory v blátě, co si staví stany uprostřed pole, pálí buřty kolem ohně. Kluk se s námi pokouší hovořit, říká hodně « třeba », « třeba kam jedete », « třeba co tu děláte », « třeba jedeme do Srbska a do Bosny », povídám zas já. Dívka s modrými vlasy pořád postává opodál. Mám strach o její život.
Khaki stan
Čistím si zuby ve tmě, plastová lahev, červený zubní kartáček, prší, do sandálů teče letní, červencová voda. Opodál khaki stan. Úřaduješ uvnitř. Svítíš si mobilem a nafukuješ karimatky. Zatímco vytahuješ spacáky z obalů, já se bojím neexistujících, plazících se hadů.
Střapaté kraťasy
Máš krátké, bílé střapaté kraťasy. V nich vysportované nohy, tričko po ramena, který překrývá tvůj oblý pas. Usínáš schoulená v autě, ještě si před spaním stihneš srovnat kufr. Ráno tě budí vysoký kluk v kraťasech, po zaklepání na okénko se trochu polekáš. Nandaváš si v podřepu před zrcátkem čočky. Sleduju tvou čárku nad zadkem.
Pljeskavica
krájím čerstvou pljeskavicu maso i houska se pod nožem rozpadá tláskám se, mám mastnou pusu zatímco žebrák u našeho stolu nemá co jíst ani kde přespat
Petr Skoumal
projíždíme horami vysokými kamenitými kopci pod námi azurová voda: řeka nebo jezero? jsou slyšet cikády, vítá vás město mostar, dobro došli v autě zpívá petr skoumal - vzpomínky na dětství
Sarajevo
Noční město. Šlapeme po strmých schodech, po levé straně osvícená džamija.Vydáváme se úzkou cestičkou, z baráku je slyšet veselá balkánská muzika. Něco ve vzduchu chroptí. Myslím si, že je to vrtačka, ale ty se najednou lekneš a ucukneš ke straně. Z balkónu na nás vystartovala velká, černá bestie. Naštěstí se ti nezakousla do krku, zábradlí bylo moc vysoké. Pokračujeme dále černou, tmavou cestou, kolem nás křoví. « Jsi si touhle cestou jistej? », obávám se znovu. « Jsem a nebuď posera. » Vystoupáme na kopec, osvícené město pod námi, v dálce svítí rovnou čtyři džamiji a noční lampy jsou našim průvodcem.
Stolac
camping zaklestěnej uprostřed vysokejch hor cikády jedou o sto šest úzká řeka protéká podél našeho stanu bosenský beachboyové vystavujou svý namakaný těla
pijeme karlovačko motá se mi hlava, slunce paří a došel nám tabák the german guy is maybe building an unforgettable experience with the girl from Holland
Podkolenní jamky
hledáš v mapě jsi jako vždy připravený, pragmatický, chytrý a bystrý počítáš kilometry zatímco mně se potí podkolenní jamky
Fík
vítr profukuje pod mým růžovým tričkem kozlové v horách okusují travku rozpůlila jsem zelený fík vejpůl vyteklo na mě bílé mléko
Bosnian coffee
moje rty svlažilo bosnian coffee hořkosladká chuť nalévám ho z džezvy na dně se drží lógr
Stolac II - město mezi hradbami
na kole se prohání holandský turista nesměle se na sebe usmíváme culík dozadu, opálená stehna, proti nám projíždí bosenský tirák řidič po očku sleduje má holá lýtka
v kempu zaseknutém uprostřed hor ukazuje paní domácí tomatoes from her garden rajčata přesahují její velké dlaně na lavičce posedává opálený muslim prošeptává modlitby do prázdninového vánku pan domácí nám nabízí neokolkovaná cigára
svět se tu na chvíli zastavil zapomínám na všednodenní úzkosti
Holubi
ležíme pod tmavou oblohou na nebi hádáme tvary mraků vidím děsivé obličeje, želvy a nosorožce - vzpomínám na rorschachovy obrázky směješ se, že se šťourám v nose - šťourám a dělám, že ne čelovkou si svítím do zašlé knížky
Tuzla
dojeli jsme do tuzly opuštěný kemp ontario v kopci bosensští klucí co nesou basu piva opíjejí se za chůze a natáčejí se u toho na video
pot ti stéká do očí dost to štípe uždibuješ nateklé švestky
zatímco pokuřujeme na dně jezera hledají potapěči nafouklou mrtvolu
Drina
zalezli jsme do upocené samoobsluhy kupujem cíga drina od odbarvené prodavačky s loknou uprostřed hlavy hádáme se, jestli se půjdeme projít k panelákům nakonec se opravdu půjdeme projít k panelákům fotíš kvádrovité vybydlené budovy a já se pořád
bojím hadů
Návraty domů III
návraty domů chutnají po upoceném těle, špinavých nohách poštípané kůži od komárů /strašně to svědí, mám na několika místech strupy/
stíráš přední i zadní sklo okenou cítím citrón doma na nás čeká voňavý byt povadlý benjamin na komodě v chodbě
| |||
Sdílejte dílo: |
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |< < > >| |
01.08.2018 00:51:38 | Josephina |
jsem ti v patách ... v srpnu zas jednou přes Mostar | |
30.07.2018 06:35:13 | agáta5 |
pěkné čtení, dokázala jsi mě tam přenést, že ani už nikam nemusím .. dobrá práce | |
29.07.2018 16:07:18 | nascheanou |
Jo, to je asi fakt. Ještě to upravim... | |
29.07.2018 15:04:40 | nascheanou |
Jo, to je asi fakt. Ještě to upravim... | |
29.07.2018 14:49:46 | Gora redaktor poezie a prózy |
Nevím, jestli verše, ale hodně se mi to líbí. Spíše asi střídání miniatur a poezie v próze,zde bych přehodila třetí verš za druhý: zatímco pokuřujeme na dně jezera hledají potapěči nafouklou mrtvolu
| |
29.07.2018 12:37:20 | Lerak12 |
Takový džuveč. Zajímavá cesta, povedené dílko. |
|< < > >| Všechny kritiky na jednu stránku |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.