Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Stará dobrá Anglie
datum / id07.08.2018 / 489756Vytisknout |
autorbixley
kategorieFejetony
zobrazeno134x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Jde o reportáž

Stará dobrá Anglie

Je nás osm, jedeme pronajatým minibusem s řidičem a právě jsme přejeli kanál La Manche. Míříme do Irska. Máme ale problém. Už cestou přes Německo se nám zasekl zámek u zavazadlového prostoru a k taškám, kufrům a dalším věcem se dostaneme jen tak, že přelezeme sedadla. 

Hned jak vyjedeme z lodi na britskou půdu v Doveru, hledáme opravnu. Je něco po osmé hodině ranní a opravny v Doveru otevírají nejdřív o půl deváté. Jedeme tedy nejprve do opravny, která je mírně za městem, abychom zabili čas. Na uvedené adrese vcházíme do recepce. 

"Ne, tady opravna není. My jenom prodáváme náhradní díly," dovídáme se. Majitel nám ukazuje na vedlejší blok, kde je dům s nápisem Halfords. Přicházíme ke dveřím. Opening hours 8.30-17.00. Půl deváté ještě není, a tak lelkujeme po okolí. Sotva naše mobily ukážou anglický čas 8.30, klepeme na dveře. Nic. Uplyne dalších, pět, deset minut. Pořád nic.  Jdeme se zeptat do vedlejšího obchodu, který prodává různé elektrické přístroje. 

"Snad otevřou v devět," krčí prodavačka rameny. Stěží jí rozumíme, protože mluví ve stylu Lízy Dolittleové z Pygmalionu. 

Je tři čtvrtě na devět. Sláva, dveře opravny se otvírají. Majitel pohlédne na náš devítimístný mikrobus:

"Dodávky neopravujeme."

To dá přece rozum. Když neopravují dodávky, tak se na zámek u dveří podívat nemůžou. Předpisy jsou předpisy. 

Píše nám na lístek adresu jiné opravny v Doveru. Projíždíme celým městem a prohlížíme si anglické cihlové domky s předzahrádkami a zastřiženými živými ploty.

Řidič pracně vjede na dvorek opravny. Pobíhají tu mladíci mezi pětadvaceti a třiceti lety.

"Spravit zámek?" povytahuje jeden z nich obočí. "Sorry. My tady máme moc práce a jsme tu jen tři." 

A zase lístek s další adresou. Ulice je dlouhá a chvíli nám trvá než najdeme kýžené číslo. Pohlédneme na parkoviště u opravny a je nám vše jasné. Tady pro změnu opravují jen náklaďáky.

Vzdáváme to. Jen litujeme, že není ještě jedna opravna na kopci. Okružní jízdu městem bychom tak mohli završit prohlídkou doverského hradu.

Vyrážíme tedy do kempu. Ten jsme naplánovali až u Cambridge, abychom to další den neměli daleko k dalšímu přístavu Holyhead, odkud pojedeme lodí do Irska.

Cestou si to ještě užijeme. Zastavíme v oblasti prošpikované takzvanými bílými koni. Nejsou to koně živí, ale z bílého kamene vytvořené obrazce koní na kopcích v okolí. Zastavujeme proto v obci Uffington a uděláme si ke koni procházku, abychom si ho náležitě nafotili. Kůň je opravdu úchvatný.

Potom už jedeme do kempu v Calne. Už když projíždíme závorami, je nám jasné, že je to kemp luxusní. Stojí tu řada karavanů, je tu prodejna, umývárna, kuchyňka. Vejdeme do recepce, kde úřaduje asi dvacetiletý mladík.

"Dobrý den. Je nás devět, máme auto a pět stanů. Mohli bychom tu přespat?"

Dovídáme se, že za stan se platí různě podle velikosti. Nakonec se domluvíme, že naše stany jsou v kategorii "malý stan." Potom mladík začne hledat na svém plánku, kam si stany postavíme. Zjišťuje, že má k dispozici jen čtyři místa na stany. Ptáme se, jak je jedno místo velké, že by se nám tam třeba dva stany vešly.

"Ne," kroutí mladík rezolutně hlavou. "Naše politika je jeden stan na jedno místo." Kategoricky to zopakuje ještě dvakrát.

To je prostě stará dobrá Anglie. Lpí na tradicích a na předpisech.

Část naší výpravy,která zůstala sedět v autě, se ptá, zda má vybalovat.

"Jedeme pryč," říká náš šéf naštvaně. "My máme pět stanů a oni mají jenom čtyři plácky." 

Nakonec zakotvíme o pár mil dál v obci Brenhill. Kemp tu provozuje nějaká majitelka farmy.   Je tu pěkná louka, kde stojí asi tři karavany. Na louku se prochází kolem staroanglického venkovského domku, ohraženého trávníku pro slepice a velkého výběhu pro dva koně. Slepice mají v kurníku i malý monitor. Vzápětí přiběhnou dvě kočky, zrzavá a šedivá. Zatímco zrzavá se válí na zádech a chce se mazlit, šedivá neustále hlasitě mňouká zvukem porouchaného mobilu. 

"Noisy cat," komentuje ji zřízenec. Nezbývá než souhlasit. Takhle hlučná kočka se málokdy vidí. A slyší.

A tak stavíme na louce stany. Řidič s jedním naším kamarádem pracují na opravě zámku a my vaříme večeři. 

Sláva, zámek se podařilo opravit. Uléháme do stanů. Kousek od nás do tmy frkají koně. Hnědí a živí. 

Inu, stará dobrá Anglie. 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

22.08.2018 15:34:32bixley

Díky, Lakrove, jsem ráda, že Tě to zaujalo. Následuje Irsko, země větru a deště.

22.08.2018 13:31:24Lakrov
redaktor prózy

Jo, má to správnou "anglickou" náladu (i když chvílemi to hraničí s náladou  francouzkou nebo ještě "jižanštější" -- to při popisu té ranní nedochvinosti  -- že by to na východní pobřeží mělo takový vliv?) Dobře se to čte,  ta reportážní stručnost tomu dodává správný spád. Těším se na další.  Tip.  

08.08.2018 18:04:19bixley

Díky, fialko. :-)

08.08.2018 14:49:26fialka...

Zajímavé obsahem i podáním, dobře se mi četlo :-)

08.08.2018 06:35:18bixley

Díky. :-)

08.08.2018 00:00:26MKbaby
Žůžo :-)
07.08.2018 15:03:50bixley

Právě proto, že to není pro Anglii typické, je to ironické.

Patrně jsi tam nespala ve stanu a neopravovala auto. :-)

07.08.2018 11:49:42Magdalene

Bixlej. Mě to nevysvětluj, já žiji 15 roků v těchto státech. Proto na mě dolehl ten tvůj článek jinak, než na ty, kteří tam byli jen na dovolené. Ale beru to tak, že jsi jen chtěla lidem tady napsat, jak se máš a kde trávíš dovolenou. Neberu to jako cestopis a proto stará dobrá Anglie mi tam nesedělo. Protože , jak jsem už psala, to, co ty píšeš, není pro Anglii typické. Ale i tak mě to zajímá a já si své z toho přeberu. Hezkou dovolenou

07.08.2018 11:14:47bixley

Magdalene: úsloví stará dobrá Anglie odkazuje k tomu, že je to národ, který má rád staré zvyky. Dodnes jsou ve starých hotelech třeba záchody, kde se splachuje zataháním z aňůrku, v mnoha domech jsou postaru vytahovací okna, ještě donedávna měli v koupelnách zvláštní kohoutek na horkou a na studenou vodu atd. V tomto případě je název zvolen trochu ironicky, protože nejde o lpění na starých zvycích, ale na předpisech. Já jsem byla v A nglii nejmíň desetkrát, většinou jsem spala v hotelu, dvakrát v soukromí. Všichni byli vždycky laskaví a ochotně se vším poradili, můžu říct, že Anglii zbožňuju. Te'd poprvé jsem byla v Anglii autem a spala ve stanu. Takže nová zkušenost. Lpění na předpisech mi ovšem přišlo až skoro dojemné. V opravně, kde neopravují dodávky, se podle mě na zámek podívat mohli, předpokládám, že zámky u různých aut se tak moc lišit nebudou. Kluk v kempu taky mohl zavolat šéfovi a zeptat se ho, jestli může dát dva stany na jeden plácek atd.

 

Kočkodan: Díky.

07.08.2018 10:24:56Kočkodan
Frkání koní bylo proti vasemu chrápání asi jen sotva slysitelným zvukem. ;-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.