Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Podívej

13. 08. 2018
1
4
409
Autor
MAJKL65

Ztracený na břehu jak zrnko písku 
hledám svých včerejšků šlépěje v dunách
ve tvářích kamenů bolesti rysku 
v zrcadlech okamžik pravý jak luna.

A ve mně sype se na tisíc pocitů 
jako když v hodinách otočíš čas  
a vidím očima z lásek a soucitů
právě teď rodím se, umírám zas.

Jsme jen jak povstalí a z mořské pěny 
nevíme kdo stín, je a kdo je tělo 
a ze slov mohutných jak silné stěny
tichu my stavíme hřbitovní zdivo.

Podívej na ptáky jak věří v Boha      
jak věří ve křídla vyrostlá z nás   
vypadlí andělům sem dolů z oka
do mraků bělavých jak zimních řas.


4 názory

oran
15. 08. 2018
Dát tip

nic.


atkij
14. 08. 2018
Dát tip
Telo/zdivo V Boha/z oka...hruza...irituje me plytvani talentem... Uf...proc? Cetla jsem tolik Tvych krasnych textu a ty sem cpes dokola tohle...

zvedavec
13. 08. 2018
Dát tip

Ani ja neviem, o čom presne píšeš, ale vytváram si svoj vlastný príbeh, a Tvoje slová vo mne vyvolávajú celkom silné pocity, mne sa báseň páči


atkij
13. 08. 2018
Dát tip
...proc ve mne Tve basne casto nenechavaji nejaky konkreni dojem?... Pokus...vysypat slova z nekolika poslednich del a nechat projet programem. Rekla bych, ze by se mohlo zjistit, ze pouzivat mnoha z nich porad dokola, s malymi nuancemi zmen. Proc neuzijes do basni konkretni zazitky a porad se takto cyklis a bavi te ty inverze? Sice se to obcas stava vsem, ale takto vyrazne? Kazdopadne prim v Tvych basnich vede slovo jak jako... Ach jo. Anebo te neumim cist, to bude asi tim, coz me mrzi.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru