Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

On-line

    +1 neviditelných
    Žízniví Oidipové
    datum / id27.08.2018 / 490197Vytisknout |
    autorMovsar
    kategorieMiniatury prozaické
    zobrazeno171x
    počet tipů10
    v oblíbených1x
    zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
    Žízniví Oidipové

    Copatá v žáru

    Na opálených zádech jí leží světlý cop. Jak plamen stéká ke kříži a zapaluje ji. A ona celá v plamenech, hoří a nekřičí, jen slastně vyfukuje kouř cigaretky. S tou by byly pletky, pomyslí si chlápek na vedlejší dece a užívá si ten nahatý žár.


    Terezka z Pákistánu

    Vypadalo to, že svět už nezůstane stejný: když v Pákistánu zadrželi pašeračku heroinu Terezu, holku jako z Vogue, zdálo se, že média mají doživotní téma. Namísto toho stihne doživotní trest smutnou hrdinku reportáží, o které už nevíme nic. Jak asi teď žije? Nemít divoké srdce a chuť po dolarech, mohla teď Terezka v Zlatých lázních na muže vystrkovat drobný zadek a dva balonky napuštěné opiem. Beztrestně.


    Věc náhody

    Je jen věcí náhody, že Martin Heidegger své myšlení situoval na lesní stezky a světliny. Docela dobře mohl o neskrytosti a povaze bytí meditovat na pláži. Tady ve Zlatých lázních jsoucna nejrůznějších tvarů a velikostí vstupují do světla svého bytí, ustalují se ve svém skvění a uvádějí na scénu dění pravdy. Pravdy o těle. Není pak erotika úžasnou cestou za pravdou?


    Afrodita z Podolí

    Už je bronzová jako socha z Athén. S podprsenkou na šňůrkách a kalhotkami do zadku zkouší vůli mužů. Povolí, nepovolí? Udrží se, neudrží? Šňůrky nepovolily, ňadra se udržela.


    Žízniví Oidipové

    Ve Zlatých lázních pořádali festival středomořské kuchyně. A mezi návštěvnicemi každá druhá měla tělo řecké bohyně. Polehávaly na pláži, v plavkách jen tak napolo, bronzové a pevné. Natřené kokosovými krémy leskly se ve slunci, stovky ňader, malý pohanský ráj. A do toho muzikanti zpívali o Pireu a jeho dětech. A dítětem, žíznivým Oidipem tu byl náhle každý muž.


    Rána už jsou studená

    Ráno je už studené, vstupuješ do něj cestou horkého mléka. Dopoledne cvičíš mysl a tělo v antickém ideálu. Střídmě obědváš. Slunce se rozhoří, a tak odejdeš na městskou pláž. Z okrasného jezírka šumí voda. Anglická mládež rozmlouvá o hloupostech. Žena s velkou zadnicí se vystavuje snění. Možnost: ocitnout se tváří v jejím středu; tiše dodýchat jako neděle v podvečer; skončit ve velké prdeli.

    Sdílejte dílo:



    Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

    |< <
    > >|

    29.08.2018 20:16:48Movsar

    děkuju přátelé! a josephio, někde asi je ta hranice, kterou překročit je nebezpečné, poněvadž se člověk ocitne na té straně podivínství nebo, jak rády říkají ženy, slizkosti. dobře si ji hlídám.

    27.08.2018 23:55:38Josephina
    ty jsi to nakonec zazdil! a abys neskončil jako ten starej dědek tady na jihu, který obtěžuje už nutkavě, musí si sáhnout ...
    27.08.2018 21:21:18Zbora
    redaktor poezie

    :)

    27.08.2018 16:56:45Lerak12

    Bylo by ho moc! Uznání nejsou věnce. Tak Ti ho zde klást nebudu. Jen. Už ta přidaná hodnota poetiky... Smekám!

    27.08.2018 07:03:59Andělka1

    Bezva, bezva.

    27.08.2018 06:27:02R. L.
    Pobavilo.../***
    27.08.2018 04:59:11srozumeni
    Nejvíc Terezka z Pákistánu a vlastně i ostatní...***
    27.08.2018 00:04:25Gora
    redaktor poezie a prózy

    Ohó...už pro ten závěr doporučuji číst a dočíst.../jako vždy kvalitka/


    |< <
    > >|
    Všechny kritiky na jednu stránku



    Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
    Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.