Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTransmutované ponožky
Autor
ebenové topůrko
Bydlel jsem na brněnském studentském bytě, kde na dřevěném stole z palet stál starý psací stůl. V něm byly čistou stranou zastřčeny účtenky z nákupů. Na ně mohl každý psát své řádky pro zrození dadaistické poezie. Jeden z řádků zněl transmutované ponožky a já stále nevím, co to znamená...
každý den se ve mně od rána zapisuje
a já
co večer vidím výsledný tón
barvy
si vždycky přeju
abych ho viděl naposled
ale dnešek je jiný
dnes jsem se nadechnul z laviny
dásní dánských králů
nesmím usnout a začít od začátku
nechci klesnout ke dnu
dnešek nesmí skončit
tuhle šanci
mi nikdo nesmí vzít
ovšem teď jenom zjistit jak
určitě je způsob
a to příjemnější než noční putování
zmrzlým městem
žiješ si jenom v hlavě
nohy máš strašně daleko
a proto sem tam něco
vyšlápneš
dnešek je historický
jako by snad něco znamenal
dnes píšu historii
jak usnu
už ji nebudu moct ovlivnit
probudím se
do svých přečinů
a to rozhodně nechci
prekérní situace
co teď?
asi něco namaluju
vyfotím
oloupu pomeranč
kéž by
prostě něco čím se mi podaří
ukrást tekoucí tikot
z kapajícího kohoutku
dnes se mi nechce domů
nechce se mi znovu zajet do trezoru
už potřebuju začít tvořit
něco novýho
zvláštní okamžik
ale dobré zjištění
já se zatím musím vrátit
prázdný byt naplněný jenom mnou
nesnesu
někým ho zředím