Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Něco jako jizva

06. 09. 2018
10
10
552
Autor
Dodola

Upraveno z 10/2016

 

Vyzvalas mě na souboj

ty - artemis v plné zbroji

mě - somračku na schodech

 

jenže někdo     snad Bůh

stál při mně

a já jsem vyhrála

 

meč kterým jsem zvítězila

vložilas´ mi do rukou ty sama

prý byl ukrytý v mém srdci

 

a opravdu

od té doby

kdykoli tě potkám na schodech

ozve se někde ve mně

neznámé prázdno

 

 


10 názorů

supizmus
09. 09. 2018
Dát tip
Poslední sloka je hodně, hodně, ale opravdu hodně libová!

LGarra
07. 09. 2018
Dát tip

Jak dokáží být pocity podobné. Díky.


Gora
06. 09. 2018
Dát tip

Díky, i za vysvětlení Artemis...


Dodola
06. 09. 2018
Dát tip

Rendle, nestačím se divit.


Dodola
06. 09. 2018
Dát tip

Goro, qíčalo, Karle, dík za čtení, je to ovšem poněkud prozaičtější.  "Artemis" byla jedna přísná učitelka, která svými otázkami u zkoušky vymámila i tele z jalové krávy :-)   Přesto jsem pro ni měla určitou slabost.

Irčo, upravila jsem závěr, tak trochu na blbůstku, ale kategorii už nechám.


Lerak12
06. 09. 2018
Dát tip

Jako laický čtenář mám z veršů dobrý pocit. Artemis (Diana) jako významná postava dcery Boha Dia? To je dobrá "kámoška" i v představivosti. Ukousl jsem si a líbilo se mi.  


Gora
06. 09. 2018
Dát tip

To neznámé prázdno bych odstranila  a nechala otevřený konec třeba se třemi tečkami.

Mám za to, že už píšeš jinak, asi lépe - o dost :-)

Tip za první strofu.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru