Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+7 neviditelných
Mezera
datum / id14.09.2018 / 490638Vytisknout |
autorspotřeBITCH
kategoriePovídky
zobrazeno77x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Mezera
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

16.09.2018 11:18:27kvaj
redaktor prózy

Tedy, když vezmu komentáře Gory, Fruhlinga a Zdendy, myslím, že vyjádřili všechny problémy tvé povídky a já se pod jejich názory podepisuji. Ještě bych zdůraznil, že v tom úvodu by to asi chtělo vážně krátit.

Tak to bychom měli, a teď tě mohu pochválit. Ta povídka mi přijde dost dobrá a jestli je ti skutečně 19 let, jak uvádíš, pak je s ohledem na věk přímo vynikající. Četl jsem povídku se zájmem a zmíněné nedostatky jsem si při četbě ani neuvědomoval, což se mi stává málokdy. Tip

Mám ale pocit, že v jedné pasáži mluvíš o Hance jako o Anně.

15.09.2018 17:51:17Zdenda

Mám to podobně jako Fruhling. Trochu moc otázek, neobjevného psychologizování. Nevím, jestli na 100% platí, že vnitřní pohnutky se vyjevují jen mimoděk, ale taky si říkám - když už o někom řeknu, že má sevřené rty a nemluví... musím ještě říkat, že se soustředí? Musím používat věty jako "bylo na něm vidět, jak je mu to nepříjemné"? a tak jako podobně.... Většinou je účinnější předávat tyhle věci opisem, jinak tahle přímočarost budí v čtenáři nedůvěru. Dávám srovnávcího tipa.

15.09.2018 14:25:35Fruhling

Jako jo, text mi připadá vystavěný rozumně, cílevědomě, ale nemůžu se zbavit dojmu, že mu škodí přilišná sebezpytnost postav. První odstavec člověk vezme jako popisný úvod, ok, pak se navíc objeví příjemný zvrat: dopis, odpověď, hledání. Člověk se začne těšit na drámo, ale místo toho nastoupí další analýza. V nejlepších textech se vnitřní pohnuttky vyjevují jen jako mimoděk, tady je to jenom o nich. 

14.09.2018 21:01:12Gora
redaktor poezie a prózy

Četla jsem s velkým zájmem, trochu mne na začátku odrazovala ta "drsňácká póza" mluvy otce, snad by to šlo i bez toho, vím, snažíš se odlišit způsob vyjadřování otce a syna...

Některé pasáže jsem zahlédla dvakrát podobné, něco z toho by se dalo pokrátit...mnohem víc než úvodní část /otcův monolog/ se mi líbí jeho druhý vstup...

Uvažuji, zda by se něco zásadního s povídkou událo, kdyby ten první byl méně drsný a o dost kratší, pro mne by to bylo uvěřitelnější. už proto, že ten muž hovoří - přemítá tak nevyrovnaně - nejdříve dost jednoduše a pak o symbióze vztahů...tady bych na to ještě koukla...a rovněž na "zdvojené" posezení mužů v hospodě, něco se tam zbytečně opakuje...

Pointu necháváš vyznívat do ztracena. Jak ráda bych tam viděla špetku naděje...

Povídka mi trochu připomíná stylem vyprávění a akcentem na pošramocené rodinné vazby zdejší výbornou autorku Vigan./Doporučuji k nahlédnutí:-)/

Chválím a těším se na další tvoji tvorbu!


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.