Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Mlýn na mumie
datum / id28.09.2018 / 490970Vytisknout |
autorKvětoň Zahájský
kategorieRecenze i neliterární
zobrazeno364x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Petr Stančík



Mlýn na mumie aneb převratné odhalení komisaře Durmana



Kulinářsko-alkoholicko-erotický exkurz do Prahy roku 1866

Mlýn na mumie

„Slečno, dovolte, abych se představil. Leopold Durman, policejní komisař. Ničeho se nebojte, doprovodím vás domů.“

„To je od vás zcela kavalírské, pane komisaři. Jmenuji se Libuše Hedvábná. Šly jsme se s mamá podívat na spuštění orloje a já se nějak zatoulala. Ale nemáte tu ještě nějaké vyšetřování?“

Dlouho opravovaný staroměstský orloj znovu odměřuje čas a promenují se v něm apoštolé, Smetana uvádí Branibory v Čechách, čeští vlastenci ustavují spolky, kuchařky pečou mramorové bábovky, slečny střílí z luků, dámy citují duchy, děti pracují ve fabrikách, Prusko-rakouská válka je na spadnutí a Prahou se plíží masový vrah poštovních doručovatelů.
Kriminalista, který k pátrání využívá silozpytu a lučby, cestuje stroji poháněnými mlunem a není mu zatěžko z chůze odrazem střídnonož, při pádu vzad do stoje na lopatkách skrčmo, přejít plynule do vzporu dřepmo spojného, načež vykonat kotoul vzklopmo do stoje spatného a vzpažit, anžto jest s bratrem Tyršem jedna ruka, v leckterých ohledech připomíná Jamese Bonda, a nedosti na tom, že připomíná, namnoze i překonává - ve všech čtyřiadvaceti filmech toho agent 007 nevypil, nesnědl a neošoustal tolik, co policejní vyšetřovatel Durman v této jediné knize.

Jakkoli komisař rakousko-uherského mocnáře s agentem jejího veličenstva sdílí jakousi bezděčnou nesmrtelnost, encyklopedické znalosti i schopnost profitovat z vlastních omylů a chyb - když dva dělají totéž, není to totéž. Zatímco Bond, vyzývavý požitkář libující si v luxusu, bydlí zásadně v hotelech Ritz, Astoria nebo Savoy, kde si dopřává kaviár, křepelky, paštiku z husích jater, lanýže, langusty nebo grilované mečouny a tyto delikatesy hojně zapíjí šampaňským Dom Pérignon, Krug, Pommery, vínem Château Mouton Rothschild či Dry Martini s olivou, Durman, neprůbojný obžera a erektik, žije sice skromně a počestně v Liliové ulici, přesto lokace jeho pátrání tvoří dokonalý místopis putyk a hampejzů Prahy druhé poloviny 19. století. Dokáže si pochutnat na vařených nudlích kydnutých rovnou do dlaně, na hovězích líčkách z kravské hlavy pečené zevnitř, na frikasé z netopýřích prsíček na šalvěji, na jehněčím srdíčku nadívaném do jedné komory fáší z jater a do druhé z brzlíku či na do růžova propečeném „šindysnóvo“ tedy ježkovi po cikánsku. V začouzených lokálech, kde se scházejí ponuré existence, rozplývá se nad várkou piva, prosycující ovzduší vůní sladu tak tuhou, že by se s ní dalo rdousit, kloktá si ležákem chuti tak hutné, že by se dala vrtat nebozezem, tetelí se blahem z množství vypitých džbánků a cestou domů obcuje s každou sukní, která se mu postaví do cesty. Netoliko že v převaze nevěstinců je jen málo personálu, se kterým by si netykal, dává si říct i s dvojčaty ze Sokola, s dvanáctiletou holčičkou, jejími dvěma sestrami, s náhodnou kolemjdoucí když za ní stojí v davu, dokonce se svojí hospodyní v okamžiku, kdy před domem čeká jeho snoubenka Libuška jako tichá, leč neodbytná otázka: „Ale nemáte tu ještě nějaké vyšetřování?“

Ach ano, to vyšetřování. Inu, kdo by očekával klasickou detektivku, byl by zklamán. Případ se nakonec vyřeší sám. Ale na jeho pozadí, na hraně nesmyslnosti a smyslnosti, v záchvatech bizarní imaginace a nekorektní historiografie spisovatel pod vlivem eruptivní a nezkrotné fantazie tvoří alternativní historickou realitu. Marnotratně chrlí originální nápady, šroubuje hyperboly a plýtvá epitety, čímž mocně dmychá do mdlého ohně obrazivosti průměrného čtenáře, který zmítán vlnami fascinace a adorace nechává v sobě probudit mnohé, často nečekané chutě. I choutky.

Záměrem autorovým je nesourodým mixem historických postav, událostí, metafor a odkazů dát úhledný tvar intenzivně pociťovanému chaosu. Mlýn na mumie je absolutním vítězstvím formy nad obsahem. Když román přestane (ano, jedná se o jedno z těch děl, které neskončí, ale tak nějak přestanou), přijde člověku na mysl, že kdyby tvůrce nepopisoval, co všechno hlavní hrdina kdy snědl, vypil a přefiknul, mohla být kniha o polovinu kratší. Ale ruku na srdce – prospělo by jí to? Prospělo by to čtenáři? Jak jinak by se dozvěděl, že v jeho rodném jazyce existují slova, jejichž význam nezná, jídla, která žádná kuchařka neuvádí, lokály, které nikdy nenavštíví, kdyby se o nich nedočetl v páně Durmanových dobrodružstvích? Ovšem po každé krkolomné eskapádě, po každé dějové odbočce, dokonce i po dočtení celé knihy jako by se znovu a znovu odněkud ozýval jímavý hlas Libušky Hedvábné: „Ale nemáte tu ještě nějaké vyšetřování?“

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.11.2018 15:42:18lastgasp

Stanislave jsi machr! Četl jsem knihu, místy jsem se musel vracet, abych neztratil souvislosti dějové i časové. Mnoho postav a míst, namnoze s nevyslovitelnými jmény a názvy byl pro mě problém. Recenze je vynikající, kriitická i lákavá knihu přečíst.. Autor má i lepší díla, příkladně "Anděkíí vejce". Doporučuji.

28.10.2018 18:35:08Jarrda

Zpočátku jsem nechápal autorův záměr, ale pak jsem se podíval, že jde o recenzi. 

Po přečtení mne to naladilo ke zvědavosti se do mlejna mumií podívat. Jj. ...a již jsem sondoval. U nás v knihovně ji mají.

04.10.2018 14:14:05Zordon

Já jsem ten "byl zklamán".

30.09.2018 16:30:29Květoň Zahájský

Přátelé, neumím si to vysvětlit, ale tahle recenze je mnohem pozitivnější, než by se z jejího přečtení mohlo zdát. V každém případě jmenovanou knihu doporučuji k četbě všem literárním gurmánům. Pochybuji, že se Stančík někdy vytasí s něčím lepším. Laťka je příliš vysoko.

Za laskavé hodnocení mojí recenze mnohokrát děkuji.

30.09.2018 12:03:19baaba

...šmánkote tady je přehršel slov, který neznám. Ale pečenýho ježka už jsem měl a je moc dobrej. Stejně jako recenzička :)***

29.09.2018 09:32:24Diana

Vidím, že ta kniha tebou otřásla. Ale všechno zlé je k něčemu dobré: Tebe evidentně vyprovokovala k tak vtipné, erudované a strhující kritice, že jeden tip je málo!  Knihu už číst nemusím, je zřejmě poplatná moderní módě - a tu vidím stejně, jako ty. Díky za skvělou zábavu! ****************

28.09.2018 20:13:29Evženie Brambůrková

Je to rozhodně zajímavá ochutnávka díla nad jiné pozoruhodného. 

28.09.2018 17:03:15Gora
redaktor poezie a prózy

Květoni, nejen kniha, ale i tvá recenze je zábavně napsána...líbí se mi srovnání páně Durmanových a Bondových choutek, inu, co je české, je nám bližší...

Vtipný autor a vtipný recenzent, co více si přát...snad jen pustit se do knihy a ochutnat /neboť o běžnou četbu se dle výše napsaného nejedná/ imaginaci vytvořenou autorem:-)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.