každým zaječením blíž je budoucnost
jsem jako postavička z kresleného filmu 
co ztratila půdu pod nohama
a než se zřítí do propasti
několik okamžiků trčí ve vzduchu

každou explozí kudy chci bloudím
ráno mě však stejně dostihne
hodiny tak ostudně letí
bylo poledne a je půl třetí
potom se čas nachýlil

každou zplodinu dychtivě spolknu
ať plíce se na škvarek spálí
hledím za nutným údělem dne
rotuje ve větru až dosedne 
na skládku minulosti

každý večer má láska sundá 
z krátkozrakých očí brýle
svíjí se obnažení červi vlasů
obludný živý květ nocí září 
a krví nalité tělo v kokonu snu řve