Archiv civilismu od 23 . 10 . 2018

Jíní na pletivu

(22.10. 18)

Barevné listí

se ještě odráží

v zrcadlech fasád

a druhé slunce

skáče

z chromu na sklo a zpět

nad rojením kabátů

a zimních bund

Čerň ještě dřímá v zrající žluti

jak dráty v soše ze sádry

leč jistota chryzantém

před každým květinářstvím

nenechá nikoho na pochybách

o tom co přijde

Tak nějak brzy

se ale tlačí do tramvají

chvojí

a míří ke hřbitovu

zatímco za plotem sídlištní školky

dětský křik nedbá

a dere se

skrz jíní na pletivu

bestye ,

asi je lepší spolu žít před svatbou nějakou dobu "na hromádce" ,protože je něco úplně jiného chodit spolu a být spolu 24 hodin denně.

Katko ,

moc děkuji za výběr . Rozhodl jsem se změnit název . Myslíš ,že to bude takto lepší ?

Marcelo ,

myslím ,že to bylo tak ,že on se odstřihoval a odstřihoval , až byl nakonec odstřižen .

Dodolo ,

musím sebekriticky přiznat ,že většinou se odstřihují muži ,ale znám i případ ,kdy byly rozvedené matce kvůli špatné péči soudem odejmuty děti a přiděleny otci . Vyjímka potvrzuje pravidlo.

Taková je realita bohužel už skoro většinová. Vystihlas v sedmnácti slabikách.

Taková je realita bohužel už skoro většinová. Vystihlas v sedmnácti slabikách.

senrjú, podařené

Pokud se odstřihl sám...tak snad. Jinak doporučuji neodstřihovat ;-)

Rajmunde ,

až sem vložíš tak čtyři nebo pět svých haiku ,pak budu možná na tvé kritiky nějak reagovat a možná taky ne .

já bych asi nikoho neodstřihávala - každý odstrženíhodný mi dal nějakou zkušenost a posunul mě dál. Ale je pravda - že mám raději úplně jiné zkušenosti :c)*

Slovo haiku bych asi dal do názvu básně, forma to určitě není.