Láďa stůně

Láďa mě vyvedl ven, zavřel se do svého dřevěného kurníku, a řekl: Luboši, můžeš, prosím, teď na ten kurník chvíli házet drny a hlínu?

Já jsem řekl: Ano.

A začal jsem házet drny a hlínu. Házel jsem je asi tak deset minut, a pak mi začalo vrtat hlavou, jaký to má smysl. Řekl jsem: Láďo, proč tohle vlastně děláme?

Láďa z kurníku vylezl, zapálil si dýmku, kterou jsem mu vyřezal k svátku, a která vypadá jako moje hlava, a řekl: Já jsem si potřeboval vyzkoušet, jaké to je, když člověk leží v ve tmě v rakvi a shora na něj padá hlína.

Moc jsem se rozzlobil a řekl: Láďo, neříkej mi, že už se zase chystáš umřít.

Láďa pokrčil rameny: Už je to tak. Jsem na tom moc špatně a určitě brzy umřu. Představ si, že poslední dny vůbec necítím nohy.

Řekl jsem: Ne!

Láďa řekl: Ano. V Blesku psali, že když člověk umírá, tak to jde od nohou. Nejdřív přestane cítit nohy, pak kolena, stehna, pytlík, mužství, pupík a tak dále až to vystoupá nahoru k anténce od rádiovky, a je konec.

Rozhodl jsem se, že Láďu vyšetřím, jak jsem trochu i amatérský lidový léčitel léčící nejen lidi ale i zvěř. Přikázal jsem Láďovi položit se na dřevěnou lavici před chalupou, sundat holínky, stáhnout ponožky a ty necitlivé nohy mi ukázat.

Vypadaly v pořádku a byly čisté, dokonce měly i pěkně obroušené paty a ostříhané nehty. To se u mladých mužů starých 96 let často nevidí, protože se dolů k vlastním nohám neohnou a tak je zanedbávají. Láďa je ale ve svém věku ohebný jako čerstvě upletená pomlázka na ženská pozadí. Přejel jsem Láďovi po jednom chodidle jestřábím pírkem a Láďa se rozesmál. Pak jsem mu přejel i po druhém, a zase se rozesmál.

Řekl jsem: Láďo, tvoje nohy jsou úplně normálně citlivé. Neumíráš.

Láďa se ale bránil a řekl: Vždyť je ale vůbec necítím.

A rozplakal se.

Řekl jsem: A nemyješ si je náhodou poslední dobou mýdlem?

Láďa řekl: Ano. Pak se začervenal a dodal: Kvůli paní Janouškové. Je mladá 93 let, hezká a poslední dobou spolu hodně filtrujeme. Ona doma vyrábí ovocná vína, je na to ale úplně sama, tak jí s tím pomáhám.

Řekl jsem: Záhada je vyřešená. Nohy máš necitlivé, protože si je myješ.

Láďa byl moc šťastný, že jsem to celé léčitelsky rozluštil. Na umírání už teď ani nepomyslí. Akorát se úplně přestal mýt, protože chce mít velmi citlivé a zdravé celé tělo. Včera se kvůli tomu nemytí moc pohádal s hospodským panem Jouzou, který ho nechtěl pustit do hospody. Asi to s ním ještě budu muset nějak citlivě probrat.

Ahoj!