Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

"Do šumu šramotů se někdy vloudí č"
datum / id17.10.2018 / 491277Vytisknout |
autorkvaj
kategorieLiterární diskuse
zobrazeno932x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

K následujícímu textu mě inspirovali diskutující pod mým textem „Poezie jen pro zasvěcené?“ Zejména atkij, Musaši a a2a2.

"Do šumu šramotů se někdy vloudí č"

     Co je poezie? Možná si kdekdo řekne, že kladu zbytečnou otázku, neboť to každý ví, a navíc existuje spousta charakteristik poezie od slavných básníků a umělců. Nejvíc se mi zamlouvá, že je přenosem energie, i když si nepamatuji, kdo je autorem toho výroku a zda zní přesně takto.
     Pokud tedy je poezie energetickým přenosem, pak člověk nepotřebuje pro čtení či poslech básní žádnou speciální průpravu ani zasvěcení, jen interes o tento základní druh literatury. Zdá se však, že v současnosti právě zájem o poezii klesá. Nejedná se o kategorické tvrzení, pouze se to domnívám na základě malých nákladů vydávaných sbírek veršů.
     V diskuzi pod mým textem sdělil redaktor poezie na Písmáku a2a2 toto: „Sám si kladu otázku, proč například zde zmíněný Václav Hrabě vycházel v nákladech 30 tisíc výtisků a byl rozebrán, zatímco současní autoři jsou vydávání v nákladech minimálně desetkrát nižších, a to včetně těch, kteří jsou širšímu publiku snadno srozumitelní…“ 
     Abych to upřesnil. Třeba Hrabětova sbírka „Blues v modré a bílé“ vyšla v roce 1977 v nákladu dva tisíce kusů. Fakt je ale, že po ní lidé, kteří četli verše, doslova pásli. Když se mi tehdy dostala do vlastnictví v opisu na stroji, četl jsem ji asi dva týdny každý den a stále mě fascinovala. Letos jsem k ní vrátil po více než 40 letech, a přestože si pamatuji, jak jsem byl tenkrát básněmi Václava Hraběte uchvácen, přenos energie se nyní nedostavil, ač se mi jeho poezie stále líbí.
     

     Třeba jsem ale už starý a přečetl jsem kdeco, tudíž mě jen máloco překvapí a dojme. Moje otupělost však nevysvětluje, proč o poezii nemají zájem mnozí mladí, když před zmíněnými čtyřiceti lety lidé vykoupili například Hrabětovu sbírku, jen se po ní zaprášilo. Vlastně tedy tuším, proč to tak je. Hrabě v tehdejší atmosféře ve společnosti zapůsobil jako zjevení. Zůstaneme-li jen u literatury, lidé totiž hltali cokoli, co se lišilo od režimem adorované a podporované tvorby. 
     A toho bylo tak málo. Proto se stály vždy ve čtvrtek, kdy vycházely knižní novinky, před knihkupectvími fronty. Navíc spousta knih, už připravených k prodeji, šla na poslední chvíli do stoupy. Měl jsem kolegyni, jejíž maminka pracovala v jednom nakladatelství, a ta sem tam něco zachránila. Takto jsem získal například knihu povídek Petra Chudožilova „Kapři v kvetoucích trnkách“. Dnes by asi těžko někdo z těch, kteří ony časy nepamatují, pochopil, co na té knížce režimu vadilo.
     Nechci ale tvrdit, že na zájem o literaturu působil jen totalitní režim. V současnosti mají lidé obecně nesrovnatelně více možností se realizovat, ale i vjemů a zážitků. Neopustím-li pole písemných projevů, mohou lidé hlavně díky internetu konzumovat záplavu myšlenek, od těch nejskvělejších až po naprosté šílenosti, úchylnosti nebo přímo zvrhlosti. Čím je v této konkurenci pár neotřelých obrazů v lyrické básni psané volným veršem? Totiž neotřelých. V mírné nadsázce lze tvrdit, že cokoli člověka napadne, napsal už někdo před ním a lépe.
     

     Vlastně se ani nedivím, že se skupiny podobně naladěných současných básníků někdy až sektářsky uzavírají do svých bublin, v nichž si vzájemně chválí svá díla, a nelibě nesou, pokud jim někdo chce tuto idylu narušit. Neberte mě, proboha, vážně, tak tomu jistě není, i když to tak někdy vypadá. A tím bych v podstatě skončil, ačkoli zjišťuji, že jsem se vůbec nedostal ke sdělnosti poezie. Koho však zajímá můj názor? Jsem ale přesvědčen, že k energetickému přenosu od básníka ke čtenáři nejsnáze dojde, když v plynutí veršů něco náhle zaskřípe. Když do šumu šramotů se někdy vloudí č, jak to kdysi dávno vyjádřil živelný předchůdce ruských futuristů Velemír Chlebnikov. 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.01.2019 11:46:13kvaj
redaktor prózy

Předně si vyprošuji, abys mě oslovoval milý příteli. Jsi o čtvrt století mladší než já, takže je to od tebe drzost, neomalenost a arogance. Svá hodnocení mé osoby a doporučení si nabij do špic. Zbytek tvých žvástů nestoji ani za psí štěk. Sbohem.

11.01.2019 10:48:03Safián

Milý příteli, ty stůněš ideologií. Nevím jakou a ani mě to nezajímá. Třeba se ti jednou podaří z toho pytle vykouknout. Ale tobě je v něm zřejmě dobře, tak to raději nezkoušej. I když ... nějaké brýle, kterými bys dohlédl dále, než do roku 1948, by se možná šikly. Jenže tam u vás asi žádná drogerie, natož optika, není. Zkus to třeba v marketu. Já před ideologickou diskuzí dávám přednost rozhovoru a ten je možné vést pouze tehdy, pokud strany odhodí jakoukoliv předpojatost. Ty, bohužel, velmi připomínáš zapáleného svazáka z minulého režimu. Kdyby tě to někdy přešlo, můžeme pokračovat. Zatím to nemá žádnou cenu.

11.01.2019 09:01:44kvaj
redaktor prózy

Proč sem pletu komouše? Opakuji, že jsi napsal "dnes není podporována literatura, ale její reprezentace v podobě literárních svazů...". Pokud takové tvrzení, mimochodem velmi problematické a vágní, uvedeš slovem "dnes", co to může znamenat jiného, než že si myslíš, že tomu tak dříve nebylo? A co bylo před "dneškem"? Bolševický režim. Jestli tedy tím "dneškem" nemyslíš třeba několik posledních let. 

Navíc jsi nijak nevysvětlil, co si představuješ pod pojmem "podpora literatury", ani proč a kým a by měla být podporována a o jaké literatuře mluvíš. Rovněž jsi nevysvětlil, co rozumíš pod formulací "podpora reprezentace literatury".

Zbývá tedy tvůj výrok, že ti "ani trochu nešlo o to nějak a někam pokročit". Proč jsi tedy navázal na debatu, kterou jsem už dávno považoval za ukončenou, když v ní nechceš nikam pokročit? Lidé spolu snad mluví kvůli tomu, aby si vyjasnili stanoviska a došli k nějakému závěru. Jinak se jedná o mlácení prázdné slámy. Bohužel nabývám dojmu, že ti vzhledem k tomuto poslednímu výroku, který jsem citoval, právě o něco takového jde. O to ale nemám zájem.

Přeji hezký rok.

11.01.2019 02:09:41Safián

Kvaji, obávám se, že nás zradil jazyk, vůbec jsi mě nepochopil. Nechápu, proč sem pleteš komouše a jejich politické talenty? Dovol, abych ti připomněl, že už tu 30 let nejsou a za to, že, jak se zdá, myslíš jako oni, já opravdu nemohu.

S dalším odstavcem to není o moc lepší. Já chtěl pouze vysvětlit, co chápu pod pojmem poezie jako obor (sám ses na to ptal) a že odmítám dělení básnických výtvorů na poezii a nepoezii. Ani trochu mi nešlo o to nějak a někam  pokročit. Nebo dokonce stanovovat nějaká kriteria nebo postupy.  Vždyť i tvoje reakce ukazuje, že to není možné.

Přeji pěkný nový rok.

 

 

 

10.01.2019 15:26:58kvaj
redaktor prózy

Píšeš, že dnes není podporována lituratura, ale její reprezentace v podobě literárních svazů... A kdy to bylo jiné? Za komoušů se to lišilo v tom smyslu, že byl pouze jeden literární svaz. A politické talenty? Povídej mi ještě chvíli po nich. Do roku 1989 to bylo hlavní kritérium.

Dělením básní jen na dobré a špatné příliš v debatě nepokročíme, protože pořád záleží na tom, kdo to posuzuje, a pod hlavičky "dobrá" a "špatná" poezie lze zařadit mnoho velmi rozdílných básní.

10.01.2019 14:28:43Safián

Když se mluví o vydávaných básnících. Třeba Krchovský. Tady se, možná náhodou, setkává obliba s uměním. I kdyby mi jeho poetika neseděla, musím uznat, že básnit umí a četnost tříslabičných rýmů)třeba ne vždy čistých) ukazuje, že básnit umí.

10.01.2019 14:19:26Safián

Kvaji, dlužím ti vysvětlení, co rozumím pod pojmem poezie jako obor. V hudbě je to jasné. Ta je stále dobrá nebo špatná. A může být třeba naivní a pitomá, stále je to hudba.

Ne tak poezie. Už jsme tak daleko, že jsou básně děleny ne na dobré a špatné, ale na poezii a nepoezii. Takže drtivá většina básníků vlastně poezii ani nepíše. A kdo o tom rozhoduje? Protože dnes není podporována literatura, ale její reprezentace v podobě literárních svazů, rozhodují o tom funkcionáři, tedy talenty spíše politické, než literární, natož básnické. Proto jsou zveličována a zdůrazňována kriteria, která nejsou pro kvalitu děl rozhodující. To je od nejlepších časů naší poezie zásadní posun.

Mluvím li tedy o poezii jako o oboru, mám na mysli, že její součástí jsou i nadále všechny žánry (třeba dnes neživé nebo neoblíbené) a kvalita je posuzována podle profesních, nikoli konjunkturálních a mimoliterárních kriterií - báseň je v profesionálním slova smyslu vždy poezií a je hodnocena jen jako dobrá nebo špatná. Jedním z kriterií je tu samozřejmě vztah ke skutečnosti, ale není kriteriem jediným nebo rozhodujícím, stejně tak jako není poezií pouze určitý způsob zobrazení.

29.10.2018 08:59:27Musaši

Safiáne ,

já jsem ale hodnotil Nezvala jako kontroverzního básníka , který měl řadu kladů a hlavně jsem ho uváděl jako autora v dobrém smyslu lidového . To byla podstata mého diskusního příspěvku , co se Nezvala týče. Mezi řádky jsem pak uvedl tu skutečnot , že dnes by se za "lidové" básníky snad dalli označit Žáček a Novotný , protože takové básníky si běžný čtenář jako jediné snad ještě koupí .

Velmi mi zalichotilo , že mě považuješ za dítko školou povinné . To v předdůchodovém věku potěší .

27.10.2018 09:47:37kvaj
redaktor prózy

Psát tak, aby to lidé četli - to je i můj názor, Safiáne. Proto, ostatně, polemizuji se stanoviskem, že je potřeba jakási teoretická průprava, aby k člověku mohly proniknout obrazy dnešních básníků. Tvůj postřeh, že současná poezie není schopna zobrazit současnost tak, aby to někoho zajímalo, považuji za velmi hodnotný. Teď jde ale o to - proč? Ty podáváš jisté vysvětlení, a já s ním víceméně souhlasím, ale nemyslím si, že je úplné.

Pokud napíšeš, že básníci zanedbávali a zanedbávají poezii jako obor, měl bys vysvětlit, co tím přesně myslíš. Nabízí se také otázka, zda klasická báseň má vůbec ještě šanci ve větší míře zaujmout. Poezie se výrazně přesunula do písňových textů, které však nepůsobí samostatně, ale v součinnosti s hudbou, aranžmá a buď efekty na pódiu, nebo příběhy a efekty v klipech. Něco podobného se děje s prózou, která se přesouvá stále výrazněji do filmové podoby, a pořád zůstává divadlo. A v rámci těchto, řekl bych, komplexních uměleckých projevů poezie ani próza neskomírají.

To, čemu říkáš zanedbávání poezie jako oboru, je podle mého spíš poněkud zoufalé hledání, jak by samostatné verše mohly koexistovat vedle oborů umění, které zprostředkovávají transfer myšlenek a emocí od autorů k obecenstvu prostřednistvím zrakových i sluchových vjemů a působí na ně přímo, aniž by si člověk musel příliš namáhat mozek.

Nechci předvídat vývoj, ale třeba si poezie jako "Ding an sich" ještě najde své místo.

27.10.2018 00:25:34Safián

Musaši, možná by ti prospěla trocha kritického myšlení, a to i ve vztahu k tomu, co ti říkali nebo říkají ve škole. Je až směšné, jak soudobí trpaslíci  hodnotí třeba takového Nezvala. Pravda, jeho básně jsou mnohdy dost vyvanulé, ale jeho metoda? V jeho stopách šli další, třeba Jiří Suchý, Hrabal, Diviš, první dva to často a s obdivem připomínali. Ani s tou kritikou Halase bych to nepřeháněl. Chtělo by to přečíst si ten jeho sjezdový projev. Pravda, k jrho interpretaci je třeba trochu znát dobu. A jak vyčítám z tvých příspěvků, ty takové interpretace nejsi schopen.To ti samozřejmě nevyčítám, to jen vzhledem k tvé zřejmé indoktrinaci připomínám. Vadí mi ale ono pohrdavé hodnocení klasiků, zvláště když vychází ze soudobé přezíravé neschopnosti. Můžeme se potom  divit nezájmu o soudobou poezii? Myslíš, že k popularitě soudobé poezie přispěje to, že se lidem haní to, co považují za hodnotu a mají to rádi? A takových mimo literární kruhy je! Ještě dodám. Ronsard se (pravděpodobně) aktivně zúčastnil bartolomějské noci. Jsou proto jeho sonety nebo Ódy méně krásné?


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.