Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

o dvou "příchutích" cesty
datum / id03.11.2018 / 491668Vytisknout |
autorDanny
kategorieÚvahy
témaMysteriózní
zobrazeno232x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
o dvou "příchutích" cesty
Přijde mi, že jsou dva hlavní druhy lidí, kteří hledají duchovní cestu: jedni berou život víceméně jako pozitivní, příjemný, jsou rozesmutněni z toho, že někdy skončí a ty pak oslovuje křesťanství se svým příslibem "věčného života". Druzí naproti tomu vnímají život víceméně jako utrpení a ty pak oslovuje buddhismus se svým příslibem "konce utrpení". Vzájemně si nerozumějí, protože mají odlišné předpoklady/postuláty/výchozí situaci. Jdou k tomu samému ze dvou různých stran?
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

05.11.2018 12:04:37Diana

Ano, rozhodnout se pro návrat kvůli pomoci druhým lidem, je velmi pochopitelné pro křesťany a to ještě z dalšího důvodu: Z důvodu daru svobodné vůle. Naše svoboda tím získává kvalitativně vyšší hodnotu a taková velkorysost je Bohu vlastní. Jsem nakloněna tomu věřit.

05.11.2018 11:07:04Musaši

Buddhismus(ale ani křest´anství) nelze brát jako jednolitý duchovní proud.

Pod pojem buddhismus lze zařadit zen , hinajánu a mahajánu , abych uvedl aspoň ty základní druhy b. Lidé u nás si představují ,že většina buddhistů vyznává "učení malého vozu " - hinajánu a že tudíž jejich cílem je osvobození se z koloběhu životů . To je ale omyl . Většina b. vyznává mahajánu , které dominuje ideál bodhisattwy ,což je světec ,který by sice mohl už ukončit koloběh reinkarnace , ale on se dobrovolně vrací na tento svět , aby pomáhal lidem . - Myslím ,že takovýto postoj je křestánům blízký protože takový bódhisattwa má velmi blízko třeba k takovým svatým jako Anežka nebo Zdislava.

05.11.2018 07:12:34agáta5

myslím, že ke všemu nás vede strach. strach ze smrti, z utrpení, ze selhání...atd., proto se lidé upírají k duchovnu.

03.11.2018 11:11:08Gora
redaktor poezie a prózy

Asi ano...ale k čemu, to se lze pouze domýšlet...děti určitě - pokud jsou zdravé, ale i kdyby nebyly - neberou život jako utrpení, kdy se to v té skupině buddhistů tedy "zlomí" - přirozená touha být tady ještě aspoň den..., že by až přijatou vírou?

03.11.2018 10:44:20Diana

Možná tě zklamu, Danny. Jsem hluboce věřící, optimisticky založená (a mám naštěstí i důvod),  křesťanství je moje přesvědčení a můj život. Ale, pokud po smrti není nic, vůbec mi to nevadí. Usnout navždy je velmi příjemná představa - pro mne.

03.11.2018 10:20:42Dodola

Není tak úplně jednoznačné, že si nerozumějí, na obou stranách jsou autoři, kteří něco společného nacházejí. Křesťanství věří v pokračování individuální existence, kdežto buddhismus "jen" existence (bez individuálního já). Ani to ale zřejmě nebude tak jednoznačné, protože "kdo miluje matku, otce, dítky...  víc nežli mne...", což je dost těžko představitelné bez rozptýlení individuality ve Zdroji. Který je konec konců zdrojem všeho, včetně toho individuálního já:)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.