Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
Lhostejný
datum / id05.11.2018 / 491695Vytisknout |
autorMusaši
kategorieVázané verše
témaPsychologické
upřesnění kategorieAnglický sonet
zobrazeno99x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Lhostejný

 

 

... Hrál dlouze na hoboj , v tmách na pobřeží , v tmách

na plochém pobřeží , kde nikdo nepřistál .

Hrál pro svou Lhostejnost , či hrál spíš pro svůj Strach ?

Byl tichý Pastevec či vyděděný Král ?

                     Karel Hlaváček - Hrál kdosi na hoboj , 2 . sloka

 

 

 

Lhostejný

 

Psát zádumčivou píseň o hoboji

na který kdosi každý večer hrál ?

Být nostalgickým básníkem se bojím

Spíš odmlčet se dnes už bych si přál

Psát o vlnách a plamenech co tonou

než zhaslé ohně kamsi uplovou ?

Psát o stínech co zmlknou za oponou

sám do kouře hned spěchat pro slovo ?

Být lhostejný chci - hluchý slepý němý

pak zapomenout na žár plamenů

Kéž na pobřeží  v tichu  dobře je mi

a na hoboj si stěží vzpomenu !

          Až vítr smete popel do příboje

          nic nezůstane z vášní cti a boje

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

08.11.2018 08:30:03Musaši

Důležité ovšem je , co kdo v literatuře nakonec zanechá , důležité je , jestli čtenáři autora ještě stále čtou třeba i po 120 letech . Hlaváček se dožil jen 24 let a na svou vrcholovou tvorbu měl jen 4 roky . Kritikové ho považovali v jeho době i po jeho smrti za jakéhosi opominutelného béčkového autora ve stínu dobových es jako byli Machar ,Sova , Neuman nebo Březina . Jenže dnes má určitý okruh lidí o Hlaváčka zájem poořád a třeba nacionalistický Machar , někdejší č. 1 už nijak zvlášt´ neletí . O F.X.Šaldovi raději nemluvit . Jediné jeho dílo ,které zůstává alespoň v povědomí teoretiků , je drama "Dítě" . Ale které divadlo tu hru napoosled hrálo ? Děti se učí o tomhle kritikovi ve škole , že byl , ale jeho dílo kritické ve skutečnosti zná jen pár bohemistů . Taková je realita .

07.11.2018 16:56:17Lerak12

Já vím, že Šalda byl velmi kontraverzní člověk. Mnozí mu vytýkali, že do kritik vkládá své osobní protivenctví a egoizmus. Ale to u kritiků (většinou) bývá. Já ho také vůbec nemusim!! Ale je taky pravdou, že jeho teoretické znalosti byli opravdu mimořádné. Tak to ale dopadá (bohužel) s mnoha "podobnými." Čím větší teoretický znalec, tím prakticky větší pitomec. V literatuře a umění najdeme podobných nešvarů celou řadu. Je zajímavé si pročíst knihu "Cestou necestou" teoretika a kritika J. Chalupeckého. Mnohé tam naznačuje. Ale nakonec. I o něm jsem kdysi četl v literárních rubrikách "co to bylo ve skutečnosti za člověka." Jsme jen lidé a je složité se v té záplavě názorů orientovat. Ale prokázaný úmysl umělce šikanovat, by se odpouštět neměl. Ale sám víš...

07.11.2018 16:05:05Musaši

Leraku ,

​já Šaldu opravdu nemusím. Původně spolu s Hlaváčkem začínali jako lirterární a výtvarní kritikové .(Hlaváček byl i kreslííř a grafik , a to velmi dobrý.) Šalda ho ale nakonec po jeho smrti tak pošnil svou kritikou , že se mi tím naprosto zhnusil . A to není jediný důvod , proč ho nesnáším .

07.11.2018 15:55:34Lerak12

Máš pravdu, Musaši, že kdo je pozorný, tak vzdor si v dílech Hlaváčka najde. I když  nakonec se to projeví jako špatné, tak v tom vidím jeho literátní postoj k marnosti.

F.X Šaldu bych zas tak za "amorálního" nepovažoval. Choval se v kontextu tehdejší "nerozvolněné" doby. Ale to by bylo na dlouhé povídání.  

07.11.2018 15:06:47Musaši

Leraku ,Dodolo ,

Hlaváček , ač dekadent , byl přecejen i básníkem vzdoru ,což dokázal svou "Mstivou kantilénou" . Ale i tam ten vzdor končí špatně a lhostejnost je tudíž možná lepší . Tu druhou sloku v "Hoboji" dnes chápu jako snahu povznést se nad zlý osud ( v Hlaváčkově případě umírání na tuberkulózu) estetikou . Možná je to jaksi extravagantní , že se "vyděděný král" rozhodl pro takové nástroje jako hoboj a viola ,ale asi i takovým způsobem lze jaksi čelit osudu - až etravagantní estetikou.

07.11.2018 14:58:49Musaši

Marcelo ,

lhostejný chci být ve smyslu Hlaváčkovy básně . Básníci české dekadence nepsali o zmaru a zbytečnosti lidského konání jen tak pro nic za nic . Hlaváček - bývalý sokol a voják umíral na tuberkulózu a Jiří Karásek ,jako homosexuál zažíval takovou štvanici na svou osobu zejména ze strany amorálního F.X. Šaldy , že nakonec přestal psát úplně , ikdyž se n  rozdíl od Hlaváčka dožil poměrně vysokého věku .

07.11.2018 14:52:02Musaši

Přemku , Diano ,

jsem rád , že vás sonet zaujal . Hlaváček napsal sonetů docela dost(viz třeba "Sokolské sonety") , ale anglické sonety rozhodně nepsal. Básně "Hrál kdosi na hoboj" a "Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji" jsou určitě nejznámější hlaváčkovy básně . Já si myslím ,že je to proto , že se dobře recitují . Na Youtube jsem našel hodně recitátorů , kteří recitují Hlaváčka a zejména ty dvě básně , které uvádím . Jenže co je to proti Poeovu Havranovi v celosvětovém měřítku ?

06.11.2018 14:46:19Dodola

Další osvěžující vázaný verš, který o hluchotě, slepotě, němotě určitě nesvědčí. K tomu obsahu mě mimochodem napadá, jestlipak je možné být lhostejný, a zároveň plamenný, být v tichu a přesto nezapomínat na žár plamenů. Něco mi říká, že taková syntéza je možná, dokonce to má svůj název, není to stoicismus, nějak to souvisí s bdělou pozorností, kdy je člověk na věcech vezdejších zaangažovaný a zároveň nezaangažovaný, nejsem si jistá, jestli nejde o vipassanu.

05.11.2018 17:22:43Lerak12

Hlaváček je dobrý. A Tvůj sonet povedený!

05.11.2018 16:25:24Marcela.K.

Lhostejný být nechceš ...protože jinak by ses na psaní takové básně vykašlal :-) ale čte se mi to dobře...moc dobře.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.