neadresná zlost

Vlakenky taky píšu a to docela často . K některým detailům básničky bych mě výhrady ,ale celkově je to pěkná náladovka Tip.

Mně se strašně líbí ono "přežvykování neadresné zlosti"... jaká úleva po všech archaismech minulého dne, tohle je postmoderní a tak filigránské, že už to přesahuje míru. Tohle spojení je tak okázalé, až je BLBÉ!

Nevím, co je jitrný, přičemž z google mi vyjede, že je to jen přijmení.

Jinak vlakenka se mi líbí. Ahoj Y.

nie je to báseň diamant, ale je tam pár zaujímavých obrazov a autorka ma potenciál sa vybrúsiť :-) *

Haijin - Proti gustu žádný dišputát

Nemá ty drobné nedostatky, které jsm zmínil zde. Zborova báseň je po celé své ploše vyrovnaná ve výrazu, bez jediného klišovitého obrázku a navíc se smysluplným závěrem, akcentujícím každodenní všednost, zatímco zde je druhá sloka spíše lyrickým dovětkem trochu sice vyrušeným slovem ...mrač..., které však spíše ruší zdáním experimentu.

A to se fakt nic nestalo?

Za přežvykujícího chlapíka:-)) a hmatatelný neklid...

je evidentní, že máš sklon sklouzávat k lyrice, což z mého pohledu je jen sympatické a snažíš se vyhnou kýčovitým obrazům, ne však důsledně, např. ...jitrný jas... nebo první dva verše. Všiml jsem si i v několika dalších tvých básničkách, že máš potenciál v průběhu času svůj styl vybrousit, zvláště když ho obohatíš i o hmatatelnější obsah než jen popis nálady. Také obraz ...Mrač... na konci je víc experimentální než poetický.  Na druhou stranu např. verš o nazlostěném chlapovi je bezvadný a lze i pozorovat navozenou atmosféru.