Stěhovaví ptáci | |||
datum / id | 22.11.2018 / 492059 | Vytisknout | | |
autor | Movsar | ||
kategorie | Miniatury prozaické | ||
zobrazeno | 648x | ||
počet tipů | 19 | ||
v oblíbených | 1x | ||
do výběru zařadil | Gora, atkij, a2a2a, | ||
zařazeno do klubů | Dílo není v žádném klubu. | ||
Stěhovaví ptáci | |||
Lidé úzkých roků Obědváme nahé makaróny ve stínu stromů, které pamatují o mnoho víc než my, lidé úzkých roků. Rozmlouváme o věcech, jimž můžeme rozumět sotva zpola; člověk by musel žít nejméně dvakrát, aby něco pochopil. Pak pijeme kávu a naše myšlenky i řeč se zrychlují. Je nám jisto, že řeč nemá žádný střed a její pravda se třpytí jak hvězdy vzdálených galaxií. To už je večer a obloha je temně pustá. Smějeme se.
Na lihovar padl listopad, ruina hraje barvami. Ráno je bledá, v poledne hoří první kořalkou a v odpoledním slunci rudne jak tvář alkoholika. Táhne to sem kočky, blázny a milence. Jednou sem přivedou své dítě a prozradí mu tajemství o jednom listopadovém dni. A taky ono propadne vášni..
"Objednavatelka vraždy novináře Kuciaka mohla objednat další vraždu." Velitel stíhačky Vojta složil noviny, dopil kakao a oblékl pilotku. Už měl dost těch trudností, samé vraždy a venku listopad.. Nasedl do kabiny a nabral směr kokosové ostrovy. Přeletěl oceán jako nic a sotva se postavil do horkého písku, už se k němu blížila mulatka s bílým úsměvem. A večer voněl pečenými rybami, solí a láskou.
V baru už zůstal jen Slonces Mešugin. Barmanka mu nalila poslední sklenku koňaku. Vytáhl pero a napsal na kus papíru: "Tvým výstřihem vede hedvábná stezka a na ní dva stěhovaví ptáci. Svírá mě touha pohladit je.." Papírek jí podal spolu s penězi. Zhasla světla, mávli na taxík a odjeli do jejího bytu v jižním Brooklynu. Celou noc pak z ulice padala světla na postel, kde spali dva stěhovaví ptáci. | |||
Sdílejte dílo: |
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |< < > >| |
26.12.2018 11:56:20 | kvaj redaktor prózy |
Tentokrát jsem z tvých miniatur rozpačitý. Možná to způsobila úplně první věta první miniatury, protože si nedovedu představit, že bych obědval oblečené makarony. | |
13.12.2018 13:25:22 | Lakrov redaktor prózy |
Jako již několikráte mám z miniatur tohoto typu smíšené pocity -- některé odstavce se mi vyložené líbí (...Lidé úzkých roků... a věta ...člověk by musel žít nejméně dvakrát, aby něco pochopil...) nebo ...Na lihovar padl listopad... a jiné mi naopak neříkají nic. Za úvodní dvě jmenované Tip. | |
08.12.2018 12:17:34 | Movsar |
Děkuju Stargazere za ta povzbudivá slova. Dávají mi energii pro příště. A snad ani příště nezklamu. | |
08.12.2018 11:33:53 | Stargazer |
Jako vždy výborné. Nápaditost, skvělá pozorovací schopnost. V tomto typu tvorby se nemá hledat smysl - jen obrazy, dojmy, pocity... a sdělení. Tomuhle vždycky přijdu na chuť. TIP | |
07.12.2018 16:58:13 | Movsar |
děkuju, bixley, za zastavení, čtení a slova, která mi dávají energii do psaní. | |
07.12.2018 16:53:02 | bixley |
Vždycky máš krásné obrazy, které mě uchvátí: nahé makaróny, lihovar hraje barvami... Moc se mi líbil lihovar a stěhovaví ptáci. T. | |
01.12.2018 06:54:58 | Prosecký |
Zaujalo mě to. Některé prvky působí rušivě a já nedoážu říct, jestli je to lad nebo zápor. Lihovar: Je to ruina nebo ne? Pryč odsud: Nemohla by tam být méně zprofanovaná zpráva než Kuciak? Stíhača byla dvojmístná, že byl jejím velitelem? Poud byla jednomístná, omu velel? V té souvislosti napadne čtenáře, jestli oblékl pilotku - ženu nebo bundu. Doletět ve chvilce do Karibiku je lákavé, ale každý, kdo má za sebou dlouhé lety, ví, že je to pohádka. Je to pohádka? Mulatka s bílým úsměvem v něm neviděla walking wallet? Stěhovaví ptáci: nebylo by lepší, kdyby mu nalila onkrétní značku koňaku a kdyby blo jednoznačnější, kde bar je? Kritia by neměla být delší než kritizované dílo, proto končím tipem. | |
28.11.2018 22:19:34 | whispermoonlite |
to je dobrá, řekl bych oprávněná otázka, a rád si budu protiřečit. na první nádech mne nenapadá nikdo konkrétní. možná tedy opravdu mícháš ingredience svérázným způsobem. ale co, nechme to na literární historii, bude-li se zajímat. další věc je, že já tyhle autory moc nečtu, stačí o nich jen trochu vědět, a kdoví, zda bych jim jmenováním neublížil. ovšem třeba v Petrově svého času nebo v Concordii ze druhé strany měli taky rádi tenhle trochu eklektický, trochu napěněný, odlehčený, barvitý přístup. možná by se nějaké paralely mezi Vaňkem-Úvalským, Vicky Shockem, Kopáčem, starší podobou Stančíka, Šandy či Ohniska nebo Tomáše Kafky našly. mám jaksi zažité, že jednu dobu to byla až epidemie.
| |
28.11.2018 21:06:37 | Movsar |
a koho podle tebe napodobuji, tos ještě nesdělil. možná by mě i napadli nějací oblíbenci, ale necítím se jako jejich epigon.
| |
28.11.2018 19:47:18 | whispermoonlite |
základem myslím právě tu objevnost v jedinečnosti okamžiku, scény, příhody, prožitku, způsobu vidění, zápletky apod., ať to vezmeme z kterékoliv strany, v každém díle musí být nová zkušenost, aby nešlo o kopii, plagiát, napodobeninu, epigonství, rozmělnění, odvozenost apod. tím se umění stává uměním. týká se to i malířů. lze přebírat námět a být jedinečný ve výrazu, v použití barvy, světel, linky apod. a musí to být dost silné, aby to obraz uneslo. o tom má slova, aby tě šablony nepřepraly. já ta místa zde nacházím, spíš ve fragmentech nebo i celých pasážích, to je pravda, a ptám se, co by se stalo, kdyby se nechala oddělit od šablon, kdyby se to ještě vyčistilo. zda zbydou jen trosky nápadů nebo i stavby s páteří. |
|< < > >| Všechny kritiky na jednu stránku |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.