Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zátoka

01. 01. 2019
5
4
550
Autor
Alain

Sálající oheň jenž vzplanul v mojí duši

plápolá v plochém ponuru

nedbaje myšlenek hloupě šklebících se

živí se dřívím s chutí dál

avšak časem hašen je.

Proplul jsem mořem štěstí

v plachtách horoucí oporou mi byla vichřice.

Jakmile uvázl jsem v zahnívající zátoce

všechna pera z křídel větru vypadala.

 

4 názory

Gora
01. 01. 2019
Dát tip

Sdílím qíčalí názor na poslední dva verše, jinak jsem se ztrácela v přepjatých adjektivech - a obrázcích -

v plochém ponuru, horoucí oporou nebo časem hašen...a po prvních pěti verších obsahujících v podstatě myšlenku o ohni - plápolání - hašení pookřála až ke zdárnému konci...neboť třeba pod horoucí oporou v plachtách si těžko něco konkrétního vybavuji...


Lerak12
01. 01. 2019
Dát tip Alain

Zní to pomalu jako sonet. Výborně Archaisticky pojaté. To tedy koukám... a líbí.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru