Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

On-line

    +1 neviditelných
    Zatím v kosmu
    datum / id12.12.2018 / 492558Vytisknout |
    autorMovsar
    kategorieMiniatury prozaické
    zobrazeno143x
    počet tipů7
    v oblíbených2x
    zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
    Zatím v kosmu

    Opilé tramvaje

    Podvečerní Prahou se kolébají opilé tramvaje. Rozvonělé punčem a stopou horkých vín a třebas kapkami proti kašli, vším čím lidé plaší splín. Jedou z pohádek o firemním večírku anebo jen z krátké pouti ulicemi ke stromečku. A jsou trochu hlučné, jak opilé jařilky vylétají z úst cestujících. A někde mezi všemi ukrytí bezhlesní milenci. Vždyť to tak milenci mají, že spolu jen tak tiše naslouchají. Tlukotu svých srdcí, bezlítostnému běhu času, šumění limonád. A prosti výčitek hádají, kdo koho víc má rád. A jedou až na nekonečnou..


    Zlíchovský kostelík

    Do tmy svým světlem hoří, nad řekou a nad tratí. Jako maják v noci vprostřed moří, jako slovo které platí. V čase krátkých dnů plavíme se za pevnými břehy, oči trochu od soli, srdce plná něhy. A o nedělích zapalujeme svíčky, druhá, třetí, a pak, v oparu z purpury, bláhové světy pod víčky..


    A budou Vánoce

    Až sněhem půjdou ptáčci cupitáčci a kočička Ježonka za oknem bude dumat, kam asi jdou, z komínů vystoupá bílo a z rádia koledy, budou Vánoce. Lidé se obléknou do pastelových svetrů, potřou vonělínem a vypijí kapku staré pálenky. Zacinká sváteční servis a pak z přítmí pokoje maminka, která jediná může vstát od stolu dřív. A z výšky neuvěřitelné jako tolik věcí zasvítí hvězda naděje. A budou Vánoce.


    Zatím v kosmu

    Na kosmické lodi Nemesis 10 taky mají advent. Prostorem se vznáší věnec s pomeranči a skořicí, vánočka v tubě a taky jmelí. Je těžké líbat se pod beztížným jmelím, usmívají se kosmonaut Pete s kosmonautkou Nadine. Večer, který je v kosmu relativní, si pustí zprávy a po nich něco koled. Pak se zavřou do skleněného tubusu doublebad a sáhnou si pod skafandry. A za okýnky budou zářit miliardy hvězd..


    Deštivo

    Kde se vzalo, tu se vzalo před Vánoci deštivo. A vítr láme větve smrčků přesazených z lesů do ulic, houpá hvězdami, odnáší světýlka. A děti čekají na sníh, nejlíp tak moc sněhu, až by z něj sotva koukala postýlka. Ale ono nic. A tak z té navlhlé tmy koukají jenom jejich smutná očička a taky ryb. Svět je plný chyb.

    Sdílejte dílo:



    Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

    |< <
    > >|

    14.12.2018 01:09:31Movsar

    děkuju, moji noční přátelé. jsem rád, že v stále divočejších vodách (nejen) internetu jsou místa jako toto.

    13.12.2018 09:20:57aleš-novák

    Zlíchovská rýmovánka...ale jinak všechny, taková nostalgická pomalá nálada z nich jde.

    13.12.2018 09:15:55agáta5

    až si říkám jestli nejsi zamilovaný.. krása!

    13.12.2018 07:07:22Whitesnake
    redaktor poezie

    Takhle se hlava nehlava pracuje na vlastní originatě výpovědi. Autora to bezezbytku baví, čtenář potěšen. A za komín, z něhož stoupá "bílo" - tohle bylo skutečné potěšení číst, jak praví Gora.

    13.12.2018 05:27:11srozumeni
    Krásné. Opilé tramvaje se mi líbí nejvíc...***
    12.12.2018 23:53:08Gora
    redaktor poezie a prózy

    Potěšení číst...

    12.12.2018 23:02:19Movsar

    děkuju vám, noční přátelé.

    12.12.2018 22:14:47Lerak12

    Ty bláho! Tak krásné a protkané poezií. Jsem opravdu nadšený. Velká poklona! 

    12.12.2018 21:49:12Dagmaram
    Krasné
    Ptáčci cupitáčci cvrlikají za vše

    |< <
    > >|
    Všechny kritiky na jednu stránku



    Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
    Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.