Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlova
Autor
MAJKL65
Dívám se na nebe rybíma očima
jak světlo dělí se v lampy a stín
a hvězd jak jiker je a kdosi zhasíná
v pokojích kde ve snu tvém tiše spím.
Nahoře světlušky světů nám blikají
vteřiny majáků vzdálené jak
ostrovy, které nám dálkami zmodrají
když duše naráží na sklo jak pták.
A ráno přebrodím zas kamsi řeku
proudem všech sanitek a nočních tramvají
přistanu na břehu druhého chodníku
vydám se ve směru proti všem trolejím.
Najdu tě ztracenou v tělo a v jistoty
v neonech s milenci a v černém vdov
jak ti mráz maluje tváře a ledem rty
a slova k loučení bez velkých slov.
1 názor
zdravím. Teda ja a viazané verše je niečo,čomu som sa zo zásady výhýbala. Ako v tvorbe, tak v písaní..
Ale keďže som to prečítala- moje postrehy.
Úvod mi rytmicky plynul dobre, to bola taká rana na istotu. Vzhľadom k úvodu som očakávala istú rytmiku, viazanosť aj v ostatných slokách. Tam mi to však rytmicky škrípalo-
- vadili mi obrazy, ktoré mi prišli nelogické- vteriny majáku / maják "bliká" / ale vteriny majáku v spojení s dalekýmoi ostrovmi, pôsobili naozaj neuveritelne, a najmä nesúvisiaco
-tretia sloka- opäť rytmicky ťažkopádne a dvojnásobné použitie tramvají, v úzkom slede za sebou.
záver-opäť nahustenie silových výrazov, až priveľmi pre mňa afektovaných.