Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZeď
Autor
Mjach
Zeď
Horká tma lepkavě sedá na postel,
podlahu pokrývá šeď,
v hlavě letí film - o tobě,
na “plný pecky” Pink Floyd,
ale naše Zeď
Jsme pouze cihly ve zdi …
doznívá sólo,
budoucnost nemá pach,
koridor pro naše dobro -
ostnatý drát kam se podíváš,
jen stezka uprostřed
se krví
ještě
nebarví.
Pryč z asfaltu, brodím se bahnem,
šíleně miluji a “slušné” děsím,
pod nohy nekoukám, civím na hvězdy,
už jen svou existencí hřeším
... mlčeti ..., ... zlatá střední cesta ...
Kašlu vám na to !!!
Staré poučky jsou jen žebřík,
po kterém lezem’ na oltář
pro lživý pocit neviny,
za touhou vidět svoji lepší tvář!
5 názorů
Oltáří tváří jsi to pohřbil. Ze všeho nejhorší jsou verše. Tak nadějně jsi se rozjel
Zeď jsi vystavěl celkem zajímavě a zručně. Přirovnání nás lidí k cihlám ve zdi je fajn.Oslovila mne zejména sloka -
Jsme pouze cihly ve zdi …
doznívá sólo,
budoucnost nemá pach,
koridor pro naše dobro -
ostnatý drát kam se podíváš,
jen stezka uprostřed
se krví
ještě
nebarví
bez očividných snah rýmovat...je přirozená a psána s nadhledem, a přece silným obsahem.