neskutečná SCI-FI pohádka

V parku na kopci Na okraji města Žilo z almužny několik bezdomovců BLÁZNŮ A jeden z nich Ten Největší Každý všední den v podřepu ze stromu Na celé město k ránu kokrhal Ti BLÁZNI byli vychrtlí A každý den jen víc a víc Urovnávali svůj klid Aby o šesté troubil A ozřejmil, Ten Největší, nepohaslý podvečer Na Konci Světa toho města v onom parku Stála nedokončená kaple-zastavení Křížové cesty V omýtce v nitru někdo kdysi vyškrábal Šípem probodené srdce a vedle nápis I LOVE YOU V tom parku konaly se slavnosti Kam nikdo z města nezavítal A všichni byli srdečně zváni Vždyť mnozí Blázni ve snech Vítají jen ráj Starali se o sebe pečlivě a dobře I oheň doma i venku udržovali v bezpečí Jen nemohli spolu spát A tak o mnohém nemuseli už mluvit Po parku pásli z dlouhé chvíle pávy A pěstovali ve srázu na slunci jedlé hlízy Měli se navzájem rádi

---