Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Věc vkusu

11. 01. 2019
10
8
614
Autor
Movsar

Deníkové záznamy v drobničkách.

Ráno. Pohled z tramvaje

Na silnicích plechová tlačenice, v dýmu a mručení dieselů. Povytažená obočí rudých světel a pak start! A z oblohy kyselý déšť rozleptává sny o zimě v městě..


Městský soud I

Z jednací síně vyšla advokátka. Ve tváři výraz pilota, co právě nouzově přistál na řece Hudson. Na odpočivadle ji čekala koncipientka a hned jí podává láhev s vodou. Žíznivě pije, prý dlouho mluvila, vysvětluje. Koncipientka ji zatím pohladí po stehně a upozorní na usnesení, které dodatečně našla. Advokátka tomu nevěnuje pozornost, vždyť právě přistála na řece Hudson.


Městský soud II

Na chodbě soudu se povídá tlumenými hlasy jako někde v divadle nebo cirkusu, když už se pomalu stmívá k dílu. A že to bývají kusy.. Soudci ani nepotřebují masky, když jsou za kakabusy. Advokáti žonglují frázemi jak artisté pomeranči, za něco peněz navrch by u toho i jezdili na jednom kole. Účastníci pak zjednají zápletku mimo scénář. Potlesku se nedočkají, jen mručení ze stupínku.


Městský soud III

A vedou zbojníky. Cinkají řetízky, jako když k salaši navečer ženou ovečky. A jako ovečky budou krotcí před hněvivými tvářemi soudců. A pak se blýskne ostří obžaloby a bude crčet krev nepodmíněných roků.


Večer. Cesta tramvají

Podskalí propadlo deštnému večeru, tichému kapkobraní na počátku ledna. A unaveni prací cestují lidé k domovům. Houbová polévka, zprávy, autogram do žákovské knížky. Drobná pře a pak tichý smír. A někde ještě námluvy v peřinách, tisící repríza pohlavního kusu. A z poliček, ze svých rámečků zpoza sklíček hledí děti; němé publikum před lety přivolané k životu. Všechno je věc vkusu.


8 názorů

Movsar
15. 01. 2019
Dát tip

Děkuju moc, Ysslandio. Těší mě, že ty filozofující passáže, není-li to silné označení, reflektuješ, záleží mi na nich i na tom, aby se takto četly.

Děkuju Leraku, Na Mírově je krásně, klid a sice poněkud zvláštní, ale přesto pohoda.

Děkuju Atkij i Dagmaram!  


Dagmaram
14. 01. 2019
Dát tip

Moc hezká večerní cesta tramvají ;-)


atkij
11. 01. 2019
Dát tip
K tomu obočí jsem se musela dopředstavovat, a to jezdím pořád, nenapadlo by mě, njn, proto ráda Tvou maskovanou poezii. Večer je nostalgicky kouzelný, Soudničky máš asi z první ruky, jak Tě čtu delší dobu...:)

ysslandia
11. 01. 2019
Dát tip

Ty máš veľmi dobrý talent podať veci s ich podstatnými "chybami " .Vieš sprostredkovať  aj v tom minimalizme zamyslenie, filozofiu atd. V tom si vypísaný.

Stále keď ťa čítam, uvedomujem si,aké fajn obrazy tam dokážeš vmiesiť:

 Povytažená obočí rudých světe,němé publikum před lety přivolané k životu / 

jednoducho stále tam niekedy cítim aj poetizmus. Musím sa pozrieť, či si písal aj niečo "vo verši ". No a teraz k textu. Ako som vravela, si vypísaný, takže skôr ide o to, či to dokážeš slovne spracovať tak dobre, ako filozoficky. Sú tam časti, ktoré sú dobré, a časti.,ktoré už niekedy prídu všedné, bežné. Asi aj otázka vkusu a zamerania.


Lerak12
11. 01. 2019
Dát tip

Já to nesoudím IV. Na soudě i realitě hrozí od jednoho do padesáti let. S podmínkou... na šedesát let. To jsou paradoxy!

Tipuji!

Tvůj příznivec z Mírova, Žofek Kudla.


Movsar
11. 01. 2019
Dát tip

No jo, realita..


Gora
11. 01. 2019
Dát tip

Poněkud pesimistické... Městský soud III. :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru