Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+19 neviditelných
Poslední pohled
datum / id12.01.2019 / 493241Vytisknout |
autorDorazilka
kategoriePovídky
témaSci-fi
zobrazeno509x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

,,Pořád nechápu jak se mohla otrávit," vzlykla paní Moučková.



,,Bude v pořádku, jen si pár dní poleží v nemocnici." odpověděla suše policistka. Zhluboka se nadechla. Ve vzduchu zachytila pod slanou vůní slz ještě jinou, povědomou vůni z dávných časů.



,,Vaše dcera malovala?" zeptala se polistka. V srdci se jí otevřela velmi stará rána.



,,Ano, ráda," odpověděla paní Moučková. Do hlasu se jí vkradl nádech odporu. ,,Nikdy jsem to nechápala."



,,Umělci často snáší Zákrok hůř než ostatní," vysvětlila policistka. Její prsty zabloudily k starým jizvám na zápěstí. To já přece dobře vím, pomyslela si trpce. 

Poslední pohled

,,Za pár minut bude vše připraveno, " ozval se celkem milý hlas z reproduktoru.

Přestože zněl hlas přívětivě, naskočila mi z něj husí kůže. Pár minut, mám už jen posledních pár minut a oni mě strčí do hnusné, sterilně bílé cely bez barev, bez odstínů, bez krásy. Nic. Prázdné bezduché nic. Protáhla jsem se a prošla se po svém smutném vězení. Vyhnula jsem se nízké, měkké, bílé posteli. Prokličkovala jsem mezi strohým bílým stolem a nepohodlnou bílou stoličkou. Vykračovala jsem si podél drsné bílé stěny. Došla jsem až k bílým zamčeným dveřím. Položila jsem ruku na jejich chladný povrch a uvědomila si, že pláču. Kdo by v mé situaci udržel slzy?

Snad jediná věc, kterou jsem si v tomto podzemním světě, kam se lidé uchýlili na ochranu před radiací, zamilovala, byly barvy. Milovala jsem jejich chemickou vůni, šustění štětce po papíře, jemnou konzistenci, všechno. Hlavně jsem byla unesená možností zakódovat do obrazu část sebe tak, že jsem to dokázala dekódovat pouze já. Moc ráda jsem malovala.

Jenže zítra mi bude patnáct let, což je nejzazší  termín pro Zákrok.

Asi před měsícem k nám do školy poslali jednu starší úřednici, která nám vyprávěla o Zákroku. O tom, jak je osvobozující. Všichni jí to děsně žrali. Mě bylo na zvracení. ,,A co barvy?" zeptala jsem se jí. Spolužáci se na mě otočili. Někteří si mě prohlíželi s pobavením, jiní s odporem. Od té chvíle jsem raději mlčela.

Pak začali spolužáky odvádět. Podle věku. A já byla ve třídě třetí nejstarší. Často jsem toho využívala, ale tohle byl jeden z mála okamžiků, kdy jsem si přála být co nejmladší. Desetiletá, tříletá, novorozenec. Z chmurných úvah mě vytrhl reproduktor na stěně.

,,Vše je připraveno, slečno Moučková."

Pak už to šlo ráz na ráz. Vešli dva muži. Přikryli mi oči měkkými polštářky a odváděli mě pryč, do neznáma, do tmy. Než jsme došli na místo, úplně jsem polštářky promáčela slzami.

,,Prosím," zašeptala jsem tence. Ani jsem vlastní hlas nepoznávala. Žádná odpověď. Položili mě na lůžko. Připoutali mě. Píchli mi injekci. A sundali polštářky. To poslední, co jsem viděla, byl podivný stroj, jehož ostré rotující čepele se rychle přibližovaly k mému oku. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

12.02.2019 20:09:55Dorazilka
Upřímně, zatím si netroufám na nějaké delší budování napětí :)
12.02.2019 12:33:28Lakrov
redaktor prózy

Trocha tápání v tajemném začátku a náhle se z toho vyvine tak děsjivý horor,  až se z něj musím otřást. Připadá mi, že na tak prudkou změnu nálady  je ten text příliš krátký.  

11.02.2019 14:05:37Vigan

Není to nic, co bych už někde nečetla, nebo neočekávala..ale je to napsáno tak lehce, že tomu musím dát tip..

05.02.2019 18:23:26bixley
redaktor prózy

Zajímavé téma, kterému podle mě plocha prozaické miniatury stačí. Zaujal mě hlavně kontrast malování a barev a bílé. Možná barevný svět mohl být trochu víc rozveden. 

02.02.2019 18:03:36Dorazilka

To zní opravdu zajímavě. Každopádně díky za tip na čtení. :)

02.02.2019 17:52:54Zdenda

HG Wells napsal spoustu takovejch zajímavejch sci-fi hříček. Tahle byla o člověku, letci myslím, který se dostane mezi lidi, kteří nemají zrak. Žijou v nějakém izolovaném údolí, jsou zvyklí fungovat v noci, kdy je příjemný chládek, takže jim nemá jak dokázat, k čemu je zrak dobrej. Už je s tím spíš otravuje, takže dojdou k názoru, že je tak trochu blázen a že by mu pomohlo vydloubnout ty dvě divný věci na obličeji.

02.02.2019 17:23:10Dorazilka
Nečetla jsem a ani jsem o něm do teď neslyšela. Je mi jasné, že to není nic převratného a už to asi někde zpracováno bylo. Mě to napadlo nejspíš proto, že od dětství nosím brýle a bez nich jsem vážně neschopná cokoliv pořádného dělat. :)
02.02.2019 15:40:19Zdenda

Aha, považují zrak za zbytečnost... no, nápad je to výbornej... a napadlo to autora samotneho, nebo cetl HG Wellse?

22.01.2019 12:51:51Gora
redaktor poezie a prózy

Dík+ avi PM

22.01.2019 12:29:21Dorazilka

Nevěděla jsem, že potřebujete můj souhlas. Samozřejmě souhlasím :)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.