Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
OČI
datum / id17.01.2019 / 493344Vytisknout |
autorzeleda
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno95x
počet tipů5
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Toto je drobná epizoda z jedné našich dvou cest po magickém Sinaji a Předním východu. Cesta ke klášteru sv. Kateřiny i samotná jeho prohlídka je skutečným zážitkem. 

On vlastně byl budován jako pevnost. Bylo třeba chránit klášter hlavně před kočovnými beduíny. Co se týče muslimského světa, který klášter od dobytí Egypta prorokem Mohamedem obklopuje, tak od toho měl klášter celou dobu své existence klid. V klášterních sbírkách existuje totiž listina, tedy spíše kopie listiny, signované údajně samotným prorokem Mohamedem, která poskytuje mnichům z kláštera ochranu a privilegia. Privilegia a ochranu islámské správy měli i křesťanští poutníci, přicházející do této pustiny poklonit se památce svaté Kateřiny. Listina zaručovala mnichům svobodu vyznání a pohybu, ochranu jejich vlastnictví i v případné válce a osvobození od daní a vojenské služby. A tak to vlastně funguje dodnes. Mohamedova listina je pozoruhodný dokument. 

OČI

 

OČI

Ty její krásné, tmavé oči mne provázely většinu prašné, kamenité cesty, vedoucí údolím Wádí El Deir k sinajskému klášteru svaté Kateřiny. Pořád je vidím před sebou. Cesta se klikatí mezi impozantní kulisou šedočervených skal po obou stranách. Úžasná, nekonečná skalní pustina, oživená jen několika akáciemi, živořícími ve skalních puklinách. A v dálce mezi strmými skalami, již vykukuje mohutná silueta kláštera. Snažím se vnímat až mystickou atmosféru tohoto místa a přitom odháním dotěrné beduinské děti, nabízející jakési cetky za pár dolarů. Moc si toho asi nevydělají. Jejich kýčovité výrobky teď nikoho nezajímají. Všichni sledují blížící se cíl.

Po pravé straně cesty se kdesi vysoko nad námi tyčí Džebel Músa, skrytá za hradbou skal po straně údolí. Mojžíšova hora. Snažím se vybavit si ten známý biblický příběh, když mne cosi z toho historického exkurzu vyrušilo. Pocítil jsem najednou, že mne někdo sleduje. Otočil jsem se doleva a uviděl ji. Tedy spíš její oči. Hluboké, tmavé oči, zarámované dlouhými, tmavými řasami. Jejich majitelka, domorodá kráska, stála za nízkou zdí, táhnoucí se po levé straně cesty až ke klášteru a pozorně sledovala kolemjdoucí. Jak jsem přicházel, ty krásné, černé oči se za mnou až zamilovaně otáčely a upřeně na mě hleděly. Fascinován jsem se přiblížil až k zídce. Dlouhé řasy očí na mne několikrát spiklenecky mrkly, jakoby mne lákaly přijít blíž a navázat kontakt. Zbytek výpravy zatím poodešel značný kus směrem ke klášteru. Odolal jsem však pokušení, odtrhl se konečně od zídky, a vykročil rázně za ostatními.

„Pospěš si, nebo nestihneme vstup,“ volá na mne rozčíleně žena. „Nech jí už být.“

Prošli jsme kolem pečlivě udržované klášterní zahrady až ke schodům, vedoucím ke vchodu do mohutného, opevněného objektu. Uprostřed schodů se žena zastavila, otočila se na mne a zeptala se:

„Jestlipak sis tu krásnou velbloudici vůbec vyfotil? Nebo jste na sebe jen zamilovaně koukali?“

Dodnes lituji, že mne to tenkrát vůbec nenapadlo.

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

12.02.2019 23:19:42California Memory

Tip a nech JI už být... Ne jí.

17.01.2019 23:03:17zeleda

Ysslandio, predevším na textu nic měnit nehodlám, kritiku beru, ale stejně si to napíši po svém. Co se týče odstavců, textové editory v těchto podobných serverech jsou buď zbytečně složité, nebo naopak nedostatečné. Text je vytažený z mé čtvrté cestopisné knihy, která je připravena k vydání. Jsou tam pochopitelně jak odstavce, tak i odrážky i fotografie, mám toho v literatuře za sebou už dost, abych věděl, co to je správná grafická úprava textu. Tady se přiznám, že jsem to v boji s textovým editorem trochu odbyl. To je informace i pro ostatní čtenáře. Ono psát knihu v nějakém rozumném editoru, ať už je to Word, nebo PDF, je něco úplně jiného, než to poté vkládat do nedokonalých editorů literárních serverů. Tak mi tu drobnost promiňte. 

K Lerakovi - jen doufám, že oči, které jsou na tebe upřené a postava, která k nim přináleží, a která ti jistě zpříjemňuje život, jsou trochu menší a postava o něco subtilnější, než té mé krásná velbloudice. nechť tě ty oči těší ještě dlouho. 

17.01.2019 20:06:10ysslandia

Vkusne podaný text s vtipnou pointou. Chýbalo mi však nejaké vizuálne odčlenenie, bolo to veľmi zhustené,určite by som privítala odseky. Maličkú výhradu mám k prvej vete, prišla mi konštrukčne akási "nevyvážená ", asi zldhavá ? možno by som tam zvolila menej adjektív a natiahla vetu do prijatelnejnejšej polohy. Nič to však nemení na tom, že si textom sprotredkoval nielen vtip, ale aj istú "osvetu "

17.01.2019 15:42:55Lerak12

Přesto že je to miniatura, je zde mnohým čitatelům na výběr! Popisné se zajímavým mini příběhem. Apropo. Taky mám "své" oči dlouhá léta před sebou a nikdy se pro mne nezavřela! Líbí se mi to. 

17.01.2019 14:43:46vesuvanka

Velmi zajímavá příhoda. Závěr mě překvapil :-))). Barvitý popis  krajiny a cesty, vedoucí vedoucí podél skal ke klášteru mě vtáhl do atmosféry.  Zaujal mě i prolog, o této listině jsem nevěděla. TIP


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.