Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zakázané uvolnění

22. 01. 2019
11
10
764
Autor
Movsar

Vajceovi. Konceptualisté

Dita Vajce a její manžel Šimon jsou konceptuální umělci. Svými instalacemi upozorňují na aktuální problémy lidstva. Vystavují v galeriích, ale i ve veřejném prostoru. Naposledy Dita otiskla své fosforeskující akrylovou barvou natřené přirození na skleněnou vyplň dveří Národní galerie. Šimon protestní akt vaginálního hlubotisku dokumentoval na svůj ajfon a vysílal na vzdálený ostrov v Tichém oceánu. Fakt, že ostrov není osídlen, bylo součástí politického poselství tohoto happeningu, zdůraznil pak Šimon ve zprávě pro časopis Art&Antiques. Kolem fosforeskujícího otisku vagíny na skle dveří se ihned utvořily hloučky, někteří diskutovali o povaze a směřování současného umění, jiní fotili selfie. Dita událost pozorovala ze vzdálenosti sedmdesátipěti metrů, což mělo skrytý význam. Pak přišel ředitel galerie, sehnul se k otisku a kroutě hlavou zamumlal: "Zas ta píča.."


Zakázané uvolnění

Laura obědvá nudlovou polévku. Zaplatí měďákem a Vodičkovou spěchá do práce nazpátek. Je pondělí, ale ona už myslí na pátek. Pojedou s kamarádkami do krkonošského wellness. Pod ručníky nahé budou si hodně povídat a pít silné víno. Vlivem toho pak na pokoji nahé už bez ručníků dopustí se zakázaného uvolnění na poli lásky. Ráno se pak s rozpustilými kamarádkami probudí na king size loži, pletýnka těl.


Benzinky

Benzinky. Svítí jako neonové rybičky v oceánu večera. Uvnitř unavení mototuláci u kelímků s lacinou kávou. A jak večer kráčí k noci, je jich méně a méně. Ženy na křídovém papíře magazínů hledí z regálů, ve tvářích osudový výraz. Za sklem pultu s občerstvením schne a chladne poslední párek. A ve dveřích jedné neónky malá dírka; a za nimi čerpadlářka, s osudovým výrazem ve tváři pomalu chladne..


Obložená mísa, nebo mateřství?

V sobotním antikvariátu na mě udělaly dojem dvě knihy: Obložené mísy a Rozhovory o matkách a mateřství (deset žen, polocelebrit, se vyznává ze svého mateřství prostřednictvím banálních sdělení jako "až do jednoho roku jsem nevěděla, proč brečí"). Obě byly po desetikoruně. Počítám, že Obložené mísy zmizí dřív.


Do večera křehké příměří

Spálená ulice o sobotním poledni připomíná opuštěný zákop světové války. Tělesné šťávy, zvratky, krev, sliny, semeno, moč, výkaly. Prázdné láhve od špiritusu, kuráž dopitá ke dnu. A zraněné už uklidili na hotelové pokoje či do nedalekého lazaretu na Karlově náměstí; mrtví jsou v lednicích v podzemí tamtéž. Do večera panuje křehké příměří.


10 názorů

Movsar
09. 02. 2019
Dát tip

Asi jsem v tomto dost konzervativní a výtvarné umění je pro mě do velké míry řemeslo s hmotným výsledkem. To, co konceptům nebo akčnímu umění přiznám, je filosofičnost, nutí myslet současný svět. Kovandovy věci jsem v nějaké knize viděl a Šedé projekty taky. To mi připdaá jako happeningy, neříkám, že bez nápadu a bez legrace (u Kovandy). Takže tvou kritickou poznámku plně přijímám, poněvadž jsem opravdu takto postupoval, trochu nespravedlivě a stereotypně.  


Zbora
09. 02. 2019
Dát tip

Jo, o té jsme se učili, byla svým způsobem přelomová a dodnes platí za ikonu. Jak se jmenovala taky už nevím. Ale už tenkrát mi připadala na můj vkus přehnaně megalomanská. 

Jinak si ale myslim, že zrovna ona by si to troufla znovu (kdyby bylo proč). V době, kdy 95% zemí světa sype odpad do moře je obalení ostrova (a po zdokumentování odbalení) úsměvné a lidi, co by se chtěli vozit právě po ní by nebyli ničím jiným než pokrytci.

Ale... máš nastudovaného třeba Jirku Kovandu nebo projekty Kateřiny Šedé? To jsou borci. Nemůžeš přece celý jeden umělecký směr odsoudit protože se ti do ruky dostalo nekoordinovaně pár špatných příkladů...


Yan73
30. 01. 2019
Dát tip

Líbí, ahoj Y.


Movsar
26. 01. 2019
Dát tip

Děkuju, přátelé. Zdá se, že naše názory na konceptuální tendence v umění jsou souhledné.

Zboro, nejsem znalec těchle forem, stačilo mi pár příkladů, možná špatných, jako třeba když nějaká paní obalila břehy nějakého ostrova v oceánu igelitem. To bylo ještě v době, kdy nebyly poznatky o plastech v mořích. Dnes by si to asi už netroufla. Známé jsou taky příklady "hovnoumělců", typu Rafani v sekci Knížákových obrazů.


Zbora
24. 01. 2019
Dát tip

Umění snese hodně, konceptuální ještě víc, ale třeba tihle dva byli vážně dobří:

https://www.youtube.com/watch?v=sLbFugaFyAA

Nebo ten Číňan, jak rok nevkročil do budovy a na další rok se nechal zavřít do cely a každou hodinu se fotil... Jak se jen jmenoval... ?


Lnice
23. 01. 2019
Dát tip
*

Jizva na dveřích poslaná na opuštěný ostrov...dokonalý obraz dnešního světa...


Gora
22. 01. 2019
Dát tip

Ostré... i s trochou patologie:-)


Lerak12
22. 01. 2019
Dát tip

Jsem se těšil. A jako často se potěšil. Ta první už asi neměla za říďu Knížáka. Ten by nechal dveře vysadit a zarámoval.  Dnes trochu s náladou posedle pošedlou. No jo. Leden nebyl nikdy růžovej.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru