Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
Na horách
datum / id04.02.2019 / 493792Vytisknout |
autorRUZIGEL
kategorieVolné verše
zobrazeno57x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Na horách

Stmívá se.

A já jsem sama,

v takové výšce.

Jak je tu zima.

Najednou smutno.

Tak divně ticho.

Je skoro temno.

Jak mám teď sejít,

kde je má cesta?

Čeká mě pád?

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

06.02.2019 14:41:37RUZIGEL

Jano, leraku,Karpatský knihomole,moc děkuji.Nic takového se mi nestalo,vše je vymyšlené.

05.02.2019 19:20:13Karpatský knihomoľ

Pre mňa to má aj taký východný (čínsky) nádych.

04.02.2019 18:35:38Lerak12

Samota horalů. Pěkně si jí definovala !

I klidně báseň ve významu zbohatlého kariéristy, který se na vrcholu blahobytu ocitne prakticky sám.  Bez upřímné lásky, povrchním okolím, bez upřímných přátel. A případnou, strmou cestou "dolů" ho čeká jen pohrdání a posměch. Ale to já jen fabuluji.  

04.02.2019 18:14:11vesuvanka

Pěkná báseň, dovedu si to živě představit  :-))) TIP  Něco podobného jsem zažila v Podkrušnohoří, a to jsem  nebyla moc vysoko. Dělala jsem průzkumnou cestu, šla podle mapy a na křižovatce mě čekalo "překvapení". Byla jsem tam úplně sama a sluníčko zvolna zapadalo... Svůj zážitek jsem podrobněji popsala ve svém vyprávění: "Jak málo stačí k radosti", které mám zde na Písmáku na tomto odkazu:

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=271232


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.