když není nic

když je cítit pnutí

jdi mu vstříc

když máš co říct

tak křič

 

a když není nic.... tak piš poezii

myšlenkové procesy

měníc své obsahy

nejen v mojí hlavě

nesoucí rozměr nesounáležitosti

pravé anarchie

 

někdy mě žádajíc o svolení

osolit si kávou vafle

někdy mě žádajíc o pozornost

vymýšlejí jiné fígle

 

třeba, když už dlouho jsem nekoordinovaně 

ve svojí hlavě

tak šup, nakopnou mě

přesně do místa

kde mě to nutí říct,

ty vole

 

jenže to bych nesměla být já

tak zhoubná k sobě samé

a nesměla říct jim

jděte doprdele

 

a tak klesám níže a níže

pro své myšlenky

stávám se lůzou

nakonec mě přehlížejí

a sami mé mysli vládnou

 

---