onkologická ambulance

gabi, a2 děkuju za čtení.-)

v pohodě, agáto.-) nechci nikoho tahat za city, vypisuju se ze svých reálií

pro mě dneska moc na city... :)

Opakkovaně čtu a snažím se najít přístup, tedy rozlišit před nezpochybnitelným obsahem a stejně nezpochybnitelným odrazem v duši autorky a zvolenými prostředky. To první má určitě přednost.

...*

První půlka se mi hodně líbí. Závěr mám s otazníkem, hlavně otázku, jež by mohla být i konstatováním s otevřeným koncem.

Těžka atmosfera jednoduše popsaná. A jsou v tom přesně ty emoce. Člověk raději ani nedýchá... a nebo jen neznatelně. Prostě tip ;)

Velmi citlivé. /T

Som mala taký pekný dlhý koment. -, no nič. technika a nechty k sebe nejdú. Vzdám sa teda akejkoľvek svojej premúdrelosti. Tvoje texty plne odrážajú a vystihujú teba, tvoj charakter, vnímanie, postoje.. Text je jednoduchý, skoro až banálny, ale výslovne "zabíja " tou úprimnosťou, jednoduchosťou, citom. V úplne profánnej rovine dokážeš vypichnúť a zhmotniť podstatu,, paradox, zamyslenie. bavla ma nenútená, nenásilná opisnosť, bez akejkoľvek adresnosti- a predsa už v tomto neadresnom pôdoryse vyjadrujúca tvoj vzťak k "objektu- ", ktorý asi nejako naplno zreflektuje tvoje "cítenie " v meditačnom závere s otvoreným priestorom,otázkou... text dýcha autentickosťou, nie je tam nič presýtené, žadne veľké obrazy, jednoduchý dej, jednoducho priamočiary kontext, premyslená práca s výrazom- to sú tie texty, z ktorchý na teba autor dýcha.