Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+7 neviditelných
Vidíš?
datum / id06.03.2019 / 494605Vytisknout |
autorzvedavec
kategorieJen tak pro radost
zobrazeno181x
počet tipů17
v oblíbených2x
do výběru zařadila2a2a, atkij,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Vidíš?


 

 

 

Sleduješ špongiu,

ktorá s čistou vodou

nasáva aj špinu,

 

pod hladinou

majestátnej rieky

tušíš

utajené prúdy

 

a vieš,

že ktosi v tebe

poťahuje nitky.

 

Kto si?

Čo chceš?

 

 

Ty!

Alebo ja?

 

Tak málo máme času.

Šíp letí.

 

 

Ísť. Vidíš už svoj cieľ?

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.03.2019 14:10:52zvedavec

Musaši,

zase nechcela som naznačiť, že som až tak pokorná a jediné, čo robím, je to, že vychovávam seba, to by bol omyl. Len ako som písala tie svoje riadky, zrazu mi napadlo "A čo ty?", a už som bola trochu inde, než pôvodne.

 

Entropia,

Tvoje slová sa mi veľmi páčia, obzvlášť tieto

"Často si ujasníme až v rozhovoru, co že jsme to vlastně chtěli říct (udělat). Když přijde zpětná vazba od druhých. Někdy stejně nepromyšlená, jako ta naše, formulovaná na základě emocí a zafixovaných myšlenkových vzorců. Které se těžko dešifrují, a když, tak je vidíme hlavně na druhých. Jen obtížně i na sobě. Hádka bývá někdy očistná."

Moja reč, snažím sa radšej sa pohádať, ako mlčať (aj v manželstve) a ako píšeš, to je jediná šanca, ako porozumieť iným, ale aj sebe. Kým nerozumiem ani sebe, ťažko vyladím nejaký vzťah s niekým iným. No a ak tie spodné prúdy zasahujú niekede inde, mlčaním tiež nič nevyriešim.

 

a2a2a

čo sa týka skracovania, rozumiem asi Tvojim radám  (uverejneným na viacerých miestach) kriticky po sebe  zhodnotiť dĺžku, aj dôvodom,  prečo sa pokúsiť sa o krátkosť.

Rada by som dosiahla aj zrozumiteľnosť, obzvlášť vtedy, ak niečo chcem povedať iným (nielen sebe). Keby som hovorila len sebe, nezverejňujem, z toho mi vyplýva, že vlastne všetky básne sú určené nielen mne. 

Napr. tu mojej básni Vidíš?  som napokon nebola spokojná s ukončením ani ja.

"Ísť. Vidíš už svoj cieľ?" -zdalo sa mi to nejasné a zle sformulované, hlavne mi škrípalo to "Ísť" . Viem, že radíš nevypúšťať impulzívne poriadne nespracované diela a aj ja som to tak pociťovala na druhý deň, že tu niečo chýba k zrozumiteľnosti.

08.03.2019 23:47:23Entropia

Ty spodní proudy v člověku, to je hodně aktuální. Často stáhnou do ještě mnohem horších vírů, než ta řeka. Kdy nedokážeme rozlišit vědomé a chtěné od podvědomého, precizně formulovat svoje myšlenky. Často si ujasníme až v rozhovoru, co že jsme to vlastně chtěli říct (udělat). Když přijde zpětná vazba od druhých. Někdy stejně nepromyšlená, jako ta naše, formulovaná na základě emocí a zafixovaných myšlenkových vzorců. Které se těžko dešifrují, a když, tak je vidíme hlavně na druhých. Jen obtížně i na sobě. 

Hádka bývá někdy očistná. Někdy naopak do těch nevědomých patologií stáhne ještě víc. Těžko říct, jak je to tady na Písmáku. To ať posoudí každý sám.

08.03.2019 20:04:11a2a2a
redaktor poezie

To tvé vyprávění je na silnou báseň, ale silné příběhy se obtížné zpracovávají. Díky za něj a rozumím tvé motivaci, i když kontext básně ji až tolik nevyžaduje. Ale ani ji úplně neodchází.  Když máme k nějakým místům velmi silný citový vztah, pak je správné, když se snažíme o ztvárnění v naši tvorbě. 

08.03.2019 19:11:50zvedavec

milý a2a2a, zdravím Ťa

teší ma Tvoj výber,  a páči sa mi aj Tvoj výber z mojej básne :) znie pekne

Chcem Ti niečo napísať k "majestátnosti rieky" (moja rieka je Dunaj):

Pre mňa je rieka Dunaj magická a ako to leppšie vyjadriť? Majestátna. Nie more, Dunaj. 

Dunaj ide celkom pokojne svojím smerom a niet sily, ktorá by túto vodu zastavila. Naopak, takmer všetko, čo sa jej dostane do cesty, celkom pokojne zoberie svojím smerom. Hoci nebojuje, svojou pokojnou silou - vplýva. Aj to nesie, čo sa jej vzpiera.

Chodievam veľakrát do prírody pri Bratislave - často práve na breh tejto rieky. Zvyknem pri nej stáť a užasnuto sa snáď už aj tisíci raz dívam, ako sa sunie tá masa vody úúúplne pokojne, na hladine bez vĺn a bez viditeľných vírov.

A tu je druhá stránka pokojnej hladiny tejto rieky:

Moja mama vyrastala pri tejto rieke v Devíne. Tam sa vlieva Morava do Dunaja. Všetky deti tam vedeli výborne plávať od malička.

Raz si mama novátorsky zmyslela, že si predĺži pobyt vo vode. Kvôli tomu, že voda všetko nesie, čas v Dunaji  býval ohraničený. Že vojde do vody v Morave a potom vpláva do Dunaja, a a tak ju Dunaj  ponesie dlho, dlho  a vyjde z vody až niekde pod  dedinou.

Tešila sa na dlhý športový zážitok, ale napokon sa takmer utopila.Hoci bola i ona veľmi zdatná plavkyňa. Na mieste, kde sa Morava vlieva do Dunaja na hladine nebolo vidieť nič zvláštne, ale boli tam silné spodné prúdy, z ktorých nevedela uniknúť, aj keď dlho a s plným nasadením bojovala. O život.

A keď sa už úplne vyčerpala, poddala sa víru. Až to jej zachránilo život. Vír ju poriadne povykrúcal a napokon bez boja vyhodil do Dunaja.

Čoby Dunaj strácal čas s niekým, kto ani nebojuje...

08.03.2019 10:16:52a2a2a
redaktor poezie

A já ti ten výběr dám, protože, když opomenu ty formální chyby, báseň má obsah, cit, až na ten pitomý šíp a závěrečnou výčitku i civilní jazyk a je s výjimkou majestátné řeky bez balastau.

08.03.2019 10:13:21a2a2a
redaktor poezie

Děti moje, a teď to zde na Písmáku platí pro mnohé, proč máte neustále potřebu krásné texty zkazit nutkavým, a mi se chce říct, promiň, v tomto případě, až z.......m závěrem, protože mne to mrzí. To je opravdu hezká báseň. Tak třeba ...majestátná řeka... jednak je to, obrazně řečeno v každé třetí básni, ale je to prázdné, protože májestatné řeky mají na povrchu docela velké vlny, naopak, když napíšeš jen pod hladinou, tak to dostáváš do většího kontrastu, hladina, zdánlivě nic, klidná, a pod ní opravdové spodní proudy. No a pak ten závěr s letícím šípem, to opravdu ne, a poslední verš zbytečně báseň svírá do jakéhosi výkladu, tak konečně pochopils?, je v tom výčitka, jako že ona je ta neomylná. Zatímco ...tak málo máme času...  mluví daleko vřeleji a má daleko větší nabídku asociací, které se ve čtenáři promítají.

Omlouvám se za tu svou naštvanost, je to tvá báseň a tvé city, když ale vidím, v kolika básních už jsi se krásně rozjela, že nejsi prázdná, a pořád musíš předestírat své verše jako mateřské školce. Já ti fandím.

 

Sleduješ špongiu,

ktorá s čistou vodou

nasáva aj špinu,

 

pod hladinou

tušíš

utajené prúdy

 

a vieš,

že ktosi v tebe

poťahuje nitky.

 

Kto si?

Čo chceš?

 

Ty!

Alebo ja?

Tak málo máme času.

 

08.03.2019 09:36:10Musaši

Evo ,

zaměřit se na sebe , co se týče svědomí a sebevýchovy , to je určitě velmi pokorné a potřebné a měli bychom to udělat všichni . Myslím si ale , že to nikterak nevylučuje možnost zaměřit se i na jiné . Jsme tady a to znamená , že nejsme poustevníci . Sebezměna daleko spíš vyplyne z interakce s ostatními než ze sebezpytování v klauzuře . 

07.03.2019 17:03:01zvedavec

Musaši, čo som napísala, v mojom kódovaní znamenalo to, čo si navrhol Ty,

alebo aj to, že mnoho vecí by som vedela vylepšiť na iných, napadlo mi však, že akčnejšie by mohlo byť, keby som sa zamerala na seba

07.03.2019 12:34:38Musaši

Ty alebo ja ?  - Spíš bych napsal : Ty aj ja .      ....Tip .

06.03.2019 18:25:30dadadik
  • a vieš,

    že ktosi v tebe

    poťahuje nitky.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.