Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřicházíš domů po setmění...
19. 03. 2019
4
9
891
Autor
Delfín
Přicházíš domů po setmění,
hlavu půvabně zvednutou,
hvězd nad hlavou si člověk cení,
nohy víc stojí, než-li jdou.
A nebe zdá se ti být blízko,
snad stačí ruku natáhnout
a jednu z hvězd, co jsou tak nízko,
tu nejhezčí, si utrhnout.
Večery krásné duši hladí
i když se nebe zatáhne,
ač tma je, málo ti to vadí,
srdce tvé hvězdou prohlédne...
hlavu půvabně zvednutou,
hvězd nad hlavou si člověk cení,
nohy víc stojí, než-li jdou.
A nebe zdá se ti být blízko,
snad stačí ruku natáhnout
a jednu z hvězd, co jsou tak nízko,
tu nejhezčí, si utrhnout.
Večery krásné duši hladí
i když se nebe zatáhne,
ač tma je, málo ti to vadí,
srdce tvé hvězdou prohlédne...
9 názorů
ysslandia: Nebe nad hlavou je přece plné hvězd! Jinak, psal jsem to jako takovou reakci na jednu úvahu v próze...
Rytmicky to špatné není , jinak je to ale typická " poetizace poetického " .