Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+20 neviditelných
Kam zmizely všechny ty stroje
datum / id21.03.2019 / 494964Vytisknout |
autorPetr333
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno246x
počet tipů26
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Kam zmizely všechny ty stroje
Dojedla rakvičku a zašeptala:
„Zaplať prosím tomu číšníkovi, Petříku.”
 
Bylo to vlastně docela legrační
neboť si ho spletla se svým vnukem.
Smáli jsme se tomu tenkrát
s bráchou nevědomostí ...nácti let.
 
Ale tehdy - ji z apatickýho ležáka na plínách
v jakýmsi posledním vzepětí sil
/z tekutých písků alzheimera/
pustili domů.
 
Zase chtěla vařit, číst noviny
anebo šít obleky podle Burdy 
v krejčovským salónu na náměstí 
města co voní po oplatkách 
o poznání míň, než smradlavou chemičkou.
 
Vypadalo to, jako něco dávno zapomenutýho
zdálo se, že snad je možný chemickými dryáky 
poručit mozku a opět roztáhnout závěsy 
u dávno přibouchnutýho okna universa.
 
Lezlo mi na nervy všechno to zkoušení 
nošení manšestráků, tesilek 
a kabátků co na nás s láskou šila 
/chtěl jsem džíny/ s dírama na kolenou 
plísňovou košili  "frajer Luke" 
prostě jít proti proudu -
s příběhem indiga.
 
Večer jsme pak odjeli domů
a já už ji nikdy nespatřil.
 
*  *  *
 
Tak, kam zmizely všechny ty stroje?
 
ptám se v duchu unavený blondýny
za výlohou dnešní cukrárny
lovosickýho náměstí
krejčovský panny s dokonalým tělem
v myriádách květovanejch šatů...
 
někde v tom tichu, bude nejspíš i odpověď
/vcházím dovnitř, znovu procítit ten prostor/
 
Houstone, naslepo -
 
návratový modul P S 1 9 7 0
na sestupný dráze -
žádá o povolení k návratu
z oběžný dráhy
na 15 poledníku a 50 rovnoběžce.
(...)
 
 „Dáte si něco?” 
„Né - já totiž...,
 
„Máte rakvičku?”
 
„Tak dvakrát.”
 
 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

08.04.2019 15:35:20Petr333

Lakrov: To nevadí, nemusíme vždycky všemu roumět. Někdy stačí jen ten pocit .Petr 

08.04.2019 14:18:22Lakrov
redaktor prózy

Z  prvních dvou třetin na mě dýchá nostalgie, jen konci tak nějak nerozumím.  

25.03.2019 11:00:23Petr333

bix:děkuju 

24.03.2019 10:57:25bixley
redaktor prózy

Taková milá báseň v próze, moc se mi líbila. T.

23.03.2019 11:12:10Umbratica

A myslíš , že by tady o mě ještě někdo stál ?  Dodola se tady poslední dobou nevyskytuje , tak nevím .

23.03.2019 11:08:59Petr333

Všem co stálo za koment a na který jsem zapomněl díky.

23.03.2019 11:05:21Petr333

Um: tvůj příměr mě rozesmál... dík, že by další návrat na písmák?

23.03.2019 10:58:31Umbratica

V tvém případě je hranice mezi prózou a poezií velmi matná a nejasná . Ale to se stává často . Vzpomínám si , že kdysi po Gagarinově vzletu do kosmu jakýsi český básník , tuším hrubín , rozepsal kosmonautův komentář z oběžné dráhy do veršů a byla z toho velmi zajímavá báseň .  Tip .

22.03.2019 20:04:198hanka

návrat na staré miesta, ten istý dom?...a budú aj anjeličkovia na skle vchodových dverí?

Mať sa kam vrátiťa nie sám, to je skvelé...

22.03.2019 17:16:51K3
redaktor prózy

Melancholicky dojímavé. Dobře vykreslené. Zvlášť Lovosice.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.