Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pro poutníka

02. 04. 2019
2
2
413
Autor
Domka24
Něco mě šimrá,
tam pod nosem.
Kouknu, jsi to ty,
kreslíš po mně prstem obrazce
a šeptáš mi,
že tvoje jsem.

 

Něco mě šimrá,
tady na čele.
dívám se,
jak hraješ si nesměle,
na poutníka po mém těle.
 
Něco mě šimrá,
tu na tváři.
Dělám, že nic,
a tak se netvař
dotčeně,
že nesměji se
praštěně
a užívám si
chvíle tvého bloudění
a tajemných kreseb
do mých linek.

 

 
Uložím si tě,
uložíš si mě
do vzpomínek.
 
Někdo mě šimrá,
tu,
na duši,
u srdce.
Jsi můj poutník,
tak zůstaň se mnou.
 

 

Už se nesluší,
nechávat mě tu opuštěnou.
 

2 názory

Myslím si, že: "že tvoje jsem" je skutečně nešťastný obrat. Možná trochu více jinotaje a zvukomalby, ale pro již zmíněnou milost textu dávám i tak tip. :)


clovrdik
06. 11. 2019
Dát tip

milá básnička


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru