Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+18 neviditelných
Naše city sú panelové domy s množstvom špár a ventilačných otvorov
datum / id04.04.2019 / 495277Vytisknout |
autorysslandia
kategorieVolné verše
témaHistorické
zobrazeno466x
počet tipů25
v oblíbených2x
do výběru zařadilegil, vk, Gora, a2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Naše city sú panelové domy s množstvom špár a ventilačných otvorov
 
 
 
 
 
 
I.
 
 
keď sme sem prišli
zaplavil  nás príliv usmiatych tvári
a ochkania- –Bolo to tak
doširoka roztvorené-
 cítili  sme aj tú najmenšiu hrudku
zaváhania a nárazu v objatí. Posilnení 
úspechom sa posúvame  do vnútrozemia
kde malé hnedé dieťa robí malé hnedé lietadielko
a môj ukazovák
je zrazu najodpornejšia vec na svete
-toto
 
nie je pre každého
s pocitom 
 
míňame most
na ktorom sú  obnosené matky
 s  lonom
s haliermi
kúpite?
 
 
 
...........
 
II
 
 
vraciame sa späť 
z divočiny na pláže a potom do veľkomesta-
všetko sa tvári, že je niečo iné, ako skutočne je
rovnako  my dvaja
keď starostlivo prikrývaš  moje prsia
 
ten chlad
ako keď rybár  pitve rybu
po pamäťovej vlne
nezastavíš
 
 
......
 
na prvý  pohľad je to naozaj
pekné
 
 
 
-
 
 
 
III:
 
 
mrznem
stavba môjho tela je výrazne iná
neviem si nájsť miesto
neviem si predstaviť spoločný hrob
kde  nikoho iného nestretnem
a budem nútená
tisícročia
rozprávať sa len s tebou-predstav si tú lásku
keď mi ostane
iba lonová kosť
už teraz
mám
strach z prechladnutia v zemi
nemalo by to
byť
 
 
takto
 
 
/ aj stromy vedia rozpoznávať svojich  najbližších...../
 
 
 
 
 
 
 
 
,,,
 
 
.....
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.04.2019 08:55:33Silene

Přibližně od pátého roku života těch nejvnímavějších se pak dá pomaličku vědomě vybírat mezi sedmikráskami zespoda nebo svrchu, a to je na nás lidech to druhé nejzátěžnější pro celičkou pouť. Možná i proto tolik... jančíme?

11.04.2019 08:41:52Silene

Já přímo zbožňuji texty, které lze překlopit do různých směrů a vyložit na mnoho způsobů, stavím si je poklidně vedle tzv. prostinkých jednoznačných veršíků a žiji s tím vším na jedné hromadě uhelných skladů. Obojí má svou energii, pokaždé k něčemu užitečnou.

Někdy je obtížné sepsat komentář, dá to snad víc práce než autorovi text sám, kolik rozehraje vnitřních dialogů.

No, každopádně... tolik bych chtěla, leč sil se nedostává. Unavená myslet veřejně. 

Co ovšem, z celého textu, ať již byl poslepovaný v jakémkoli pořadí. My lidi jsme komplikovaně divní, rozporuplní, ponejvíce právě ve vztahu k vlastním mláďatům. (Jakože i ti šimpanzi jsou rozumnější a ne že ne, ale vydržme to - po všech stránkách!)

Nic nemá větší trvanlivost betonu a nic není zákeřnější z hlediska statiky nežli vysoká panelová stavba. (Jako určitě je, ale víš jak. Jen povrchně rozrušená metafora.)

Jako bych nepsala a v duchu si domyslím.

07.04.2019 12:30:23Radovan Jiří Voříšek

Ja áno. Ale není to zvykem všech.

07.04.2019 11:30:32ysslandia
redaktor poezie

Ja predsa stále verím, že spätnú väzbu dávam autorovi s tým najlepším zámerom a úmyslom. Aspoň ja to tak robím. Ty nie ?

07.04.2019 01:48:29Radovan Jiří Voříšek

Jsem rád za tokovou reakci, jsi formát

06.04.2019 21:37:204U

líbí ... T

06.04.2019 17:01:13ysslandia
redaktor poezie

 ale i tak směrem k vlastní poezii chceš zůstat přesvědčivě mateřská. -

s týmto súhlasím, aj keď vzťah "ja a moje básne " je pomerne problematický aj v úzkom súkromí. Každopádne vďaka, pôvodne tá jednotka mala oscilovať samostatne, - ďalšia časť bola trojka a nakoniec stredná pasáž....tajomstvo prezradené,-  nakoniec som sa rozhodla publikovať to práve v tejto "skladbe". ďakujem.

06.04.2019 16:50:26a2a2a
redaktor poezie

Z tvých posledních básní jsou cítit  ne zcela zvládnuté emoce. Ne že by sis nebyla vědoma, že zveřejněná báseň  musí být v nějaké míře univerzální, ta snaha jistě existuje, ale i tak směrem k vlastní poezii chceš zůstat přesvědčivě mateřská. Je to tak dobře, protože tím se zkazí mnohem méně, než abys upřednostnila formu vánočního poselství královny. Chovat se k vlastním básním jako k vlastním dětem či nechovat, je jako volit mezi opičí láskou a maceštvím. Nejlepší a zároveň těžké je nalézt míru důvěry v akceschopnost "svých dětí". Zde by ses na své "dítě" mohla spolehnout tím, že je za stromy nebudeš schovávat.

Přemýšlím nad oprávněnosti první části jako jakéhosi prologu k básni a mám dojem, že by měla být o hodně stručnější a to proto, že je sama o sobě výraznou až samostatnou básní, má dominantní tvar a nechce být v zákrytu, natolik je nosná a zasluhuje si vlastní stupně vítězů.

A samostatný tip za název básně, který je sám o sobě poetickou miniaturou.

A ještě si dovolím poznámku v dobrém. Tato i předešlá báseň leccos o tobě napovídá a alespoň mi ukazuje, kolik společného máme i s těmi, se kterými se přeme.

06.04.2019 09:58:17ysslandia
redaktor poezie

Pre mňa je zaujímavá každá spätná väzba od čitateľa,takze vďaka za prečítanie a názor. 

06.04.2019 09:49:56Radovan Jiří Voříšek

Napřed mě napadlo, že se tvé dílo dá přirovnat k sinusoidě.

Ale není to přesné, protože sinusovka má rovnoměrnou amplitudu. Tady to nevidím.

Poezie posledních desetiletí (tedy skoro vše protěžované renomovanými kritiky, pevně usazenými prakticky ve všech existujících důležitých postaveních) se vyznačuje nelogickým (někdy nepěkným) zalamováním veršů. Psaním prózy do křivolakých sloupečků a hlavně odklonem od toho, co kdysi neodolatelně čtenáře nutilo, naučit se báseň zpaměti.

Jsou tu silné pasáže, výborné vyjádřené postřehy, jako třeba:

míňame most

na ktorom sú  obnosené matky, ..., nebo to o tom společném hrobě.

Ale, jako celek mi to jde proti srsti. Máš však výše spoustu kladných kritik. Ta moje, od učedníka poezie v nejnižším ročníku, neznamená nic.

za silné pasáže Tip.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.